středa 22. března 2017

Koukala jsem....





na staré fotky, tedy ty z minulého roku...


... dýchlo na mě jaro, léto... život venku na zahradě... naše ranní pyžamové pelíšky na terase, povídání, pohoda... snídaně venku, které nemají konce...

Na tohle se opravdu těším... sháním hezký venkovní koberec, žádný pořád není to pravé... snad se dostanu do Dánska, tam jich je všude spoustu...

Pískový kruh připravený na bazén zůstal loni jen pískovým kruhem, bazén se nekonal... dnes už není vidět, zarostl trávou a plevelem...

Gabo se nemůže dočkat až vytáhne sekačku, vybrousí venkovní nábytek a zahájí sezónu u ohniště...

Čeká nás spoustu práce. Trávník zlikvidoval plevel, tedy plevele víc než trávy... musíme s tím něco udělat..

Po tom co se mi ani ty x té vysazené maliny neujaly, už nemám žádné pěstitelské ambice a jediné co budu pěstovat bude opět pažitka... vlastně ještě máme borůvky...

Kdysi, když jsme se tady nastěhovali, to jsem byla jiný zahradník... měla jsem jahodové záhony, zkoušela jsem kdejakou zeleninu, rajčata, papriky a nakonec... zkrouhla jsem to jen na pažitku :(
... ale každý rok odjíždíme na dlouho do severských krajin a všechno by nám tady zahynulo...

Ale i bez záhonů je ta zahrada pro nás takový zázrak, kousek světa, kousek přírody, tráva, stromy, ptáci.... každé roční období přináší jinou krásu, v každém počasí má jiné kouzlo....  žije s náma a my s ní....




























































































































































hezký den,


i.













neděle 19. března 2017

Polévky....

husťačky...

Polévka husťačka... je to takový můj universální název pro hustou zeleninovou polévku a la co dům dal... výhodná je v tom, že se do ní dá propašovat kde co zdravého, ale podle dětí nepoživatelného... jako mořské řasy, semínka, zdravé oleje, kurkuma nebo zázvor. Vše po uvaření projedu ponorným mixérem.
Je výživná, hustá a s chlebem je to vlastně oběd nebo večeře, myslím, že zdravější než třeba kupa brambor s kusem masa.

Vařit se zázvorem jsem se naučila na kurzu ajurvédského vaření. 
Na ajurvédě miluju to, že léčení probíhá jednoduše vlastně pořád skrze stravu... to co jíme nás léčí, nebo naopak...

Asi úplně nejvíc jsem si osvojila a zamilovala zázvor. Ten jsem předtím používala jen když se ozvalo nějaké nachlazení. Teď ho už půl roku do sebe láduju denně.
Už automaticky si ráno udělám termosku s nastrouhaným zázvorem zalitým horkou vodou. Dělám si dva litry a popíjím celý den. Tohle bylo první a to základní co mi poradil ajurvédský lékař... pít teplou vodu, nejlépe se zázvorem...


Do každé polévky strouhám zázvor, a téměř všude používám kurkumu, obojí úžasné univerzální , léčívé účinky.


Poslední dobou nějaká jarní únava, flákala jsem kde co, i to vaření...

Tak jsem si řekla, že po úplňku nový začátek, jarní úklid domu, zahrady i můj vlastní, tedy detox, spoustu vody, žádná mouka, omezit cukr, mléčné výrobky, maso... čisté potraviny v přirozené formě, žádné zpracované, konzervované...

Tohle všechno plus více jógy, která ten binec z těla odplaví do lymfatického systému, plus zátěž pro játra a paradoxně se člověk cítí nejdříve hůř...
Proto ideální je přidat masáže, nejlépe lymfatcké... odplavit, vyčůrat, vypotit, vydýchat... takže hýbat se a dýýýýchat! 

Tohle mi trvalo velmi dlouho a ještě dlouho trvat bude... naučit se správně dýchat... na každé lekci jógy jsem se snažila každou ásánu udělat co jak nejprecizněji a byla jsem nadšená jak je moje tělo čím dál pružnější, pevnější, jak se dokážu zkroutit a zamotat a protáhnout, co všechno už zvládnu ve stoje vybalancovat apod. Přitom mi samozřejmě uniklo to nejdůležitější co jóga přináší...
... a to dýchání.

A pak mi někdo velmi znalý řekl, a sami Indové to tvrdí, že provedení ásány je velmi podružné, ale co je nepostradatelné a to nejvíc přínosné, léčivé a nejúčinější je správné dýchání.
Takže jakoby začínám znovu, učím se dýchat, prodýchat, rozdýchat, vydýchat...

Tohle je na nekonečné psaní, určitě se k tomu ještě vrátím...

A taky k tomu detoxu... pro mě největší terno je ten cukr... miluju vše co je sladké a v prúběhu očisty je dobré omezit vše sladké jen na ovoce... což ovoce, já zase moc nemusím, respektive neuspokojí moje sladkožravé choutky...

Ale jinak mě tyhle očisty moc baví, hlavně ta fáze kdy se dostaví příval energie a takový ten krásný lehčí pocit, lepší psychická pohoda, hezčí pleť, lepší nálada, kila dolů...







semínka dýňová, slunečnicová, sezam.... cokoliv... pár vloček řasy kelp pustí do polévky důležité minerály.... zázvoru zhruba 2 - 4 cm a nastrouhat... lžičku kurkumy...
Po uvaření a pomixování přidám trošku zdravého oleje třeba dýňového, sezamového, lněného, ten nevařit! nebo avokádového... protože omega 3 není nikdy dost...

































a tahle mrkvová mě letos dostala... Anni a Gabo ji nesnáší, já ji miluju!
Je absolutně jednoduchá...
Uvařit mrkev, nechat přiměřeně vody,  projet ponorným mixérem do hladka, přidad sůl, česnek, nastrouhaný zázvor a ještě 5 min vařit... stáhnout a přidat pár lžic kokosového mléka, používám bio z DM....
je také ajurvédská, ten recept se mi vůbec nezdál, kokosové mléko do polévky, to je na mě moc velká exotika, ale nakonec moje letošní nej zimní zahřívadlo! Ta chuť je famózní....







a opět s chlebem moskva je to nej...






a nejraději ji mám ze starého smalťáku z dánského blešáku....






hezký den,


i. 
















sobota 11. března 2017

Zima




končí...

trošku jsme stihli dohnat ty lyže...  a snowboard...














Annika u nás na kopci, Gabo se školou v Alpách... teď se z toho léčíme, tedy Anni... celou zimu odolávala všemu až teď... po roce opět laryngitida, škaredý noční záchvat, každý rok si říkám, že tohle už snad byl poslední...
A když už bylo dobře, bolest ucha , prasklý bubínek a další týden doma a atb :(

Já jsem letos na snowboardu opět nestála :( .... už teď si slibuju, že to příští rok musím dohnat.
Letos mi stačily nordic walking hole a moje oblíbená trasa... a jóga... hodně jógy...

V tuhle dobu obvykle začíná obrovské těšení na náš odjezd do Dánska nebo Švédska... letos je všechno trochu jinak... moje milovaná švédská teta je po mrtvici a je už pár měsíců na specilální klinice v Německu. Její manžel měl v Německu kliniku a tudíž právě tam má zajištěnou maximální péči.
Vše se odehrálo ve Švédsku na trajektu, transport vrtulníkem... po týdnu speciálním letadlem do Německa.
Strašně moc jsem tuhle událost prožívala... pořád ji vidím jak jdeme lesem, jak skáče po kamenech a pařezech jako srnka, běží do jezera a plave... a můj nekonečný obdiv jakou kondici ve svém věku má, kolik energie apod.
A najednou ochrnutí poloviny těla a radikální změna života a vlastně úplně všeho... a ta zvláštní úzskost, když si člověk uvědomí jak jsme zranitelní...

Teď už je mi lépe a veseleji, protože po dlouhých týdnech rehabilitace chodííííí, opatrně, nejistě, s oporou, ale chodííí... ruku se nedaří vrátit do života, ale věřím, že to chce čas...

A taky věřím, že až se dostane do Švédska, bude to pro ni ta nejlepší terapie...

Do Skandinávie se snad letos dostaneme...  jen stále ještě nevím kdy,  kam a na jak dlouho...























































































































































































křupavý teplý toast s máslem mňaaaam... máslo miluju, hodně másla na všechno... teď ujíždím na zdravější variantě toastů, které mě naučil můj kadeřník...
Toast,  ne z toastového chleba, ale tmavý chleba jakýkoliv... já jsem vyhodnotila jako ten nej tmavý chleba a to jsem jich vyzkoušela za poslední roky mraky... zkrátka ten nej stará dobrá moskva, který se dnes peče úplně stejný, jako si ho pamatuji z dětství.  Není balený a je celožitný...

A tahle moskva nakrájená na tenčí krajíce, šup s něma do toustovače a vyskáčou absolutní mňamky a s máslem je to geniální chuť.
No a ty od kadeřníka:

Takže tyhle žitné toasty...  na ně namazat avokádo, musí být správně zralé, já ho dávám pořádnou vrstvu... posolit, opetřit třibarevný pepř je nej, pokapat olivovým olejem a mňaaaam! 
Tohle je na rozdíl od bílého toastu, který je jen o prázdných kaloriích, absolutně výživná a vitamínová bomba, díky žitu a avokádu elixíru zdraví...

Jen ta fotka mi chybí :(



















































































Naši Elinku ládujeme tím nej kočičím papáním, ale  pořád je to nítěnka hubená :(
.... ale kráááásná







kreace Gabovy spolužačky.... to se to plete, když má těch vlasů milión....  to já a Anni jsme na tom mnohem hůř, vlasů málo a ještě se nám kroutí na všechny světové... tak závídíme :(














kočičí svět podle Anni...












hezký večer,

i.