Ostrov Mon

...byl vždy mým snem.... loni jsem si ho splnila... Jen na jeden den , ale stálo to za to... Je na opačném konci Dánska,  stavili jsme se tam cestou domů ze Švédska...

 

Jeli jsme asi 100km od Monu na trajekt do Německa a směr domov... A najednou směrovky Mon... proběhla mi myšlenka hlavou a říkám "Gabo nejedeme na Mon" ?... " mami ty ses fakt zbláznila ! "

 

.... ještě týž večer jsme se prošli po nekonečných dřevěných schodech dolů k neskutečně krásným bílým útesům a prožívali jsme si tu krásu i když asi nejhorší počasí... po dešti, mlha, žádné azurové nebe se nekonalo, ale i tak prostě neskutečně krásný kousek světa, asi pět kilometrů dlouhá pláž s bílými útesy, fosílie všude kolem... atmosféra úchvatná...

 

Malý ostrov jako dělaný pro romantickou dovolenou, pole, louky, rybářské bárky, přenádherné kostely a spoustu dalších krás... Všude se dá dostat na kole, příjemné bed & breakfast... Toužím se tam vrátit...

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 ...ta bílá krása, to je křída.... na sluníčku jsou útesy opravdu bílé, my jsme je zažili bez slunce, zvlhlé po bouři v oparu, ale i tak ohromný zážitek...

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 Schodů dolů k útesům je nekonečno... Vedou zeleným lesem, takovým zvláštním, něco jako děštný prales... Celá ta oblast je něčím neobvyklá... významná geologická zóna s nalezištěm kde čeho, moc krásné muzeum přímo u útesů...

 

 

 

 

 

 

... ubytování jsme našli moc pěkné, útulný pidi pokojík v podkroví, snídaně domácí mňamky... součástí stodola s blešákem, tam už jsem si zakázala jít... auto jsme měli natřískané až po střechu a peníze už jen tak akorát na naftu, trajekt a nějaké jídlo na pumpách... a domů daleko...

 

hezký den,

 

i.



 

 

 

Dovolená v Dánsku???

Myslím, že je na čase , abych napsala nějaká negativa na severské téma. Psala jsem o Dánsku jako o zemi snů a možná už to vypadá, že si mě najala nějaká dánská cestovka.  Vůbec nestíhám odpovídat na všechny ty mejly s žádostí o radu a pomoc atd... spousty lidí jsem inspirovala prostřednictvím blogu k cestování do Dánska...

 

Tak možná to trošku zchladím, příběhem mé kamarádky.. Přiletěla za mnou i s dcerou do Dánska na asi jen týden... Bydleli jsme spolu, byla nadšená a našla si vlastní domeček na další léto, kdy holky vzaly i babičku. Babička objela celý svět, ale v Dánsku ještě nebyla, tak o rok později vyrazily, tentokrát autem, vzaly i dva psy.

 Den před jejich příjezdem byla na moři nějaká bouře, vlny vyplavily černou pěnu, páchnoucí rybinou, mega bílé pláže byly najednou tmavě hnědé, moře kalné... ochladilo se a foukalo celé dva týdny, takže z té dovoléné neměly skoro NIC. Moře celou tu dobu bylo kalné, pláže špinavé.

 

Dánsko je drahé, pronájem , jídlo, všechno... Takže jezdím s natřískaným autem zásob na několik týdnů, dokupuju jen čerstvé potraviny... do restaurace nechodíme nikdy, zkrátka je to šíleně drahé.  Švédsko je o dost levnější, Norsko taktéž drahé... Norové jezdí nakupovat do levnějšího Švédska.

 

 V Dánsku a zvlášť na severu kam jezdíme, kde je to krásné a divoké, fouká často a někdy opravdu hodně. Jednou jsme týden proseděli ve srubu zafoukaní pískem a čekali jsme až bude líp.

 

Moře je divoké, někdy kalné, někdy absolutní kříšťál...

 

 Severní moře je součást Atlantiku, takže má oceánskou sílu a taky vlny... není teplé a semtam červené nebo modré žahavé medůzy...

Loni bylo moře celých šest týdnů co jsme byli v Dánsku křišťálové a mnohem teplejší než obvykle, písek čistý, bílý... sem tam foukalo hodně někdy méně, někdy opravdu málo a teploty vetšinu dnů přes 25, někdy i třicet...

 

Potom jsme přejeli do Švédska kde bylo 30st denně, tam jsme se v moři máchali jako ve vaně. Uplavaly i medůzy, prý takové teplé moře nesnáší. Bylo to neobvyklé léto... sever je nevyzpytatelný... bereme letní oblečení, ale i pláštěnky, péřové vesty a oblečení na chladné počasí.

 

 Existují měsíční předpovědi, ale ještě nám nikdy žádná nevyšla...já ocením každé počasí, každé má svoje kouzlo... někdy je jen zoufalé, když opravdu třeba hodně fouká několik dní nebo třeba jen tři dny v kuse, ale extrémě, kdy se na pláž vůbec nedá jít..

 

.Mírnější vítr / o trošku / je na východním pobřeží, ale už tam není ta oceánská atmosféra, široké pláže a vysoké duny... Ale zase, malé přístavy, které mají své kouzlo.

 

V Dánsku je spoustu zajímavých míst, my jsme zvyklí jezdit úplně na sever, máme tam blízko přístav, kousek do Norska i Švédska... další problém je rezervace domku, kterou je dobré udělat nejpozději do října, nejlépe rok dopředu. Spoustu domků obsadí dánové samotní, němci, britové a norové, kteří mají nouzi o písečné pláže... Rezerv je možné i později, ale nejlepší domky jsou obsazené rok dopředu, zvlášť na červenec a srpen.

 

Skandinávci vše vnímají úplně jinak. Když fouká až hrůza, i když je zima a my jdeme v bundách a kapucích a kdoví co máme na sobě, tak skandinávské děti běhají nahaté a skáčou do divokých vln. Skandinávci chodí ven absolutně vždy. I když prší nebo lije, děti mají pláštěnky, gumové gatě a hrajou si v kalužích nebo blátě...

 

 Úžasný zvyk jsou ve skandinávii ranní koupele. Funguje to i ve Švédsku u jezer apod. Zkrátka oni ráno vstanou a ještě v pyžamu nebo v županu jdou do moře nebo jezera i kdyby mělo deset stupňů, tak se tam smáchnou... Moje švédská teta říkala, že je to kvůli rozproudění krve a otužování, na stejném principu funguje sauna... no něco zdravého na tom otužování bude když je tam těch stoletých opravdu hodně.

 

Můžu říct, že pro mě tyhle ranní koupele s moji tetou jsou stále jeden z mých nejkrásnějších zážitků vůbec. Jdeme spolu v županech a holínkách kousek lesem kde má noru jezevec, všude mech a panenská příroda.

 Přijdeme k jezeru, teta má u jezera dřevěné molo, malou rybářskou chatku a přivázanou loďku.. kolem ticho, jen les a jezero...hladina se pohne jen když třeba někde v dáli proplouvá bobr a udělá se  šipka na hladině...

....svlečeme se do naha a po dřevěném žebříku vlezeme do vody.... já se totálně překonám, protože jsem absolutně neotužilá, ale stojí to za to...  vylezeme... zpátky do pyžama a županu, dáme si donesené coffee nebo jen tak koukáme na jezero a užíváme si ten pocit...jakoby člověk dostal nové tělo, vyčistil hlavu a bylo mu krásně... a potom jdeme na snídani...

 

 Pro mě je tohle ten největší luxus na světě... nic mi neříkají špičkové hotely a exotické destinace... vlézt ráno nahá do panenského jezera, sedět na dřevěném mole koukat na klidnou hladinu,  jít v županu lesem, je pro mě nejlepší wellnes a luxus na světě...

 

 

 

 

 

v péřovkách nebo nahatí....

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

No nevím jestli raději nebudu psát cestopis, psala bych do nekonečna pořád mě napadají další a další severské zážitky... A vlastně jsem ještě skoro vůbec nepsala o Švédsku...

raději brzdím... jo a slibuji, že na všechny mejly, tak nějak postupně, odpovím, už na tom pracuji...

hezký večer,

i.

BRIGITTE...

nejdříve z celého srdce MOC A MOC děkuji za všechny krásné reakce a gratulace!!!

 

....takhle jsem se ještě s žádným příspěvkem nenadřela... je to hrůza, ta práce se zkrátka nedá zblogovat.

 

Fotky vychází blbě, každá jiný tón, něco jsem editovala, ale pořád to není ono... vůbec to nevystihuje realitu. Je to formát A3, tak po otevření to má asi metr, blbě se to fotí... levá strana souvisí s pravou, takže z toho teď je jen mish mash...

 

...je toho 65 stran, vybrala jsem jen nějaké koláže z nasbíraných inspirativních fotek, nějakou dokument, a 3D vizualizace... Tvary, barvy, materiály a atmosféru nejraději vyjadřuji formou emotivních koláží...

 

 

V reálu je vše čistě bílé, obyč papír, křídový jsem odmítla, obálka černý mat...

 

BRIGITTE... atypické ženské pojetí 2+ KK v cetru Ostravy... Lisa Mia Normann, američanka 29 let, překladatelka... nezávislá, rebelka... stylová, tak trochu bohém... má ráda avantgardní interiér, provokativní prvky, jednoduchost nejen v barevném pojetí....

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 Něco málo z tech. dokumentace a skicování...

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Nebudu popisovat co jsem bourala a jiné stavební úpravy, to by byla nuda....

 

 Moje vize vymodelovaná v pc... Tyhle 3D vizualizace jsou docela makačka a hlavně žrout času, dlouhé hodiny u pc...

Na těch malých fotkách to moc nevyzní, ale aspoň něco pro představu.

 

Podlaha bílá betonová stěrka...

To plátno je tapeta 3x 2 m. pohovka navržená na zakázku, dřevěný sokl, lakovaný masiv, mega matrace 280 x 100... žádné záda ani područky. Velmi hluboký a nízký sed pro vytvoření hnízda vyházeného polštářema z nakrčeného lnu.

Dřevěný stolek Muuto, žádný koberec jen kožešina z lamy... není nažloutlá jako ovčí, ale krásně bílá, nelíná a je velkoplošná.

Pracovní stůl s židlí Vitra DAW. Plakát " whatever fuck it " u stolu.... Atypické lampy, u pohovky a na stole...

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

klasický radiátor pod okny nátěr černá.....dělící příčka natřená tabulovou barvou z obou stran, dlouhá masivní lavice, dřevo jen surové zpracování se strukturou, bude sloužit jako dekorace a botník a důležitý dřevěný prvek, který krásně doplní kontrast černé a bílé. Sedací vak, vybraný materiál v hrubé struktuře. kulatý barový stolek pro posezení ala CAFÉ... / bílý nátěr dřevo s patinou /... moje milované lampy Muuto 27... kuch linka řešená jen ve spodní části, černá matná, podomítková kuch baterie, černý dřez, ostrůvková digestoř nerez ala komín. mega výsuv 3x 100cm, černá retro lednice SMEG, odpadkový koš Vipp, na té černé zdi budou háčky , které miluji od firmy HAY " gym hook " , takže když se na ně pověsí šaty na ramínku, na té černé zdi budou jako dekor, stejně tak jako boty pod dřevěnou lavicí...

z druhé strany prostor pro sebevyjádření ... mood board, ale psát a lepit se dá všude...

 

navrhla jsem knihovnu " STOH" bude vedle stolu, miluju stohování knih a časáků...

dveře do koupelny sklo... koupelna celá v betonové stěrce, sprch kout jen walk in, vše minimalizmus plus velkorysé řešení avantgardního rámu zrcadla nad umyvadlem... myslím , že bych mohla psát do nekonečna , tak už raději končím...

i.