..... pan architekt Josef Pleskot, je moje srdeční záležitost. Píšu o něm, protože jsem si dnes konečně udělala chvilku na nový Elle Decoration a je tam článek právě o něm... a taky proto, že jsem se včera zmínila o projektu snů, který jsem řešila právě s panem architektem Pleskotem.
Je to asi rok zpátky co jsem oslovila Vítkovice a. s. s nabídkou realizace kavárny s nevšedním interiérem na Dolní oblasti Vítkovic. Když J. Světlík tvrdil, že Dolní oblast jednou bude evropský pojem, myslela jsem, že přehání...Ale znám ho a vím, že je úžasný vizionář...
Nepřeháněl... Dolní oblast je neskutečně krásné dílo a myslím, že evropským pojmem je už teď. O znovuzrození této průmyslové zóny do podoby architektonického zázraku bych mohla psát hodiny. Studovala jsem celou historii Vítkovic od Paula Kupelwiesera, který tuto oblast proslavil ve své době po celé Evropě a pan Pleskot na něho geniálním způsobem navázal...
Industriální design je moje absolutní vášeň, proto jsem chtěla kavárnu vytvořit právě tam. Po několika prohlídkách se našlo vhodné místo.
Později mi bylo divné, že ze strany Vítkovic nikdo neřešil, jak kavárna bude vypadat a jestli vůbec zapadne do celkového rázu DV.
Tenkrát jsem dostala odvahu oslovit přímo pana architekta Pleskota. Napsala jsem mu email se svou vizí, popsala jaké materiály bych chtěla použít, jak by asi vypadal interiér, atmosféra atp...
....odepsal, že by se se mnou chtěl setkat a vše projednat.
A tak jednou jedeme do Ostravy po probdělé noci, Gabo zánět zubu, strašná bolest, oba jsme nespali až do rána... hodila jsem něco na sebe, do sebe brufen na migrénu, naložila Anniku a fičeli jsme do Ostravy k zubaři... venku šíleně lilo, stěrače lítaly sem a tam, Anni ječela, že nechce do školky, Gabo šílel bolestí a v tom zvoní mobil.... pan Pleskot....že je v Ostravě jestli se můžeme potkat... totální blázinec, ale ten den jsme se nakonec setkali.
Nabídnul mi prostor úplně jiný a na nejlepším místě, hned naproti Gongu. Oba jsme se rozplývali nad tím, jak úžasnou kavárnu tam bude možné vytvořit, vykládali jsme o industriální kráse, o možnostech, které Ostrava má o všem možném...Tak nějak jsme si sedli... povídala jsem o Skandinávii, o Utzon Centre v Aalborgu v Dánsku / Jorn Utzon dánský architekt, vytvořil Sydney Opera House / o mých nápadech pro dolní oblast, které se mu líbily a zkrátka po našem setkání jsem létala v oblacích, hlavu plnou ideálů...
Ještě ten věčer mi poslal první návrh... a začalo se na tom pracovat.... a potom přišel podzim... já natěšená, že Anni půjde do školky a konečně se pořádně vrhnu do práce...
Annika hned v září chytla opět strašnou laryngitidu a pak už to bylo o tom , že 3dny ve školce, dva týdny doma, nekonečné nevyspání atd...
A najednou jsem pochopila, že ambice a plány a možnosti můžu mít jakékoliv, ale ještě je tady realita a ta se neslučovala s tím, že bych to s dětma všechno zvládla. Kavárnu jsem už jednu měla / o tom taky někdy.../ a vím, že začátky nejsou jednoduché... Na DoV naproti Gongu, by se očekával provoz 7 dnů v týdnu od rána do večera, když nepočítám práci na vzniku interiéru...
Zkrátka brzda, zpátečka a návrat do reality... Ale všechno zlé k něčemu dobré... Pan architekt Pleskot mi tak nějak dodal sebevědomí k tomu, abych se nakonec rozhodla, že se designu budu chtít věnovat víc než doposud...
 |
noční osvětlení vysoké pece je úchvatné
|
 |
GONG / bývalý plynojem /
|
hezký víkend,
i.
