Máme doma kocoura....

....nejdříve moc děkuji za všechny vaše krásné kometáře...

...slibuji, že frenkvenci psaní nových příspěvků určitě postupně vrátím do normálu.... stejně tak,  jako kvalitu fotek... fotím jen na mobil....
 a foťák mi začíná chybět, takže půjde zase do akce...

 Nikdy bych nevěřila, že vydržím bez foťáku tři měsíce... krásu okamžiků jsem víc fotila než prožívala... tak nějak jsem to poslední dobou obrátila... 

Co se týče zvířat u nás doma, hodně dlouho jsem odolávala.... Annika zoufale toužila po zvířátku.... já jsem odmítala jakoukoliv další starost v domě... měla jsem pocit, že nezvládnutelná bude i malá oranžová rybka v malém baňatém akváriu... a to jsem kdysi chtěla mít kupu dětí, psů a nejlépe statek se vším všady, včetně krávy....

Nakonec mě Anni ukecala na králika... ale pořád mi ten králík k nám moc neseděl, jakoby málo interaktivní stvoření a ještě k tomu většinou zavřené v kleci... měla ho slíbeného na Vánoce...

...no a tak jednou koukám a vidím inzerát s obrázkem nalezeného koťátka... a najednou mě napadlo, co kdybychom si ho vzali... tedy místo králíka.... na druhý den jsme jeli na nádherný statek u nás na Čeladné za jednou úžasnou paní, která zachránila čtyřtýdenní koťátko na Slovensku, dovezla domů, s láskou vypiplala na kočičím sunaru, vymazlila a předala nám, protože takových, dnes už dopělých, vypiplánků už má doma několik...

Jmenuje se Mon.

Podle našeho milovaného ostrova v Dánsku... tedy je to takový příběh, už jednou jsem byla nalomená na koťátko a to právě na Monu... na jednom statku měli koťata... jedno jsme si tak moc oblíbili, že jsme si ho chtěli odvézt domů... ale byl  hodně maličký a ještě nemohl od maminky... říkali jsme mu Mon....

Takže máme Mona, Monečka, Monýska, Moňu, Moňulku.... Gabo mu říká Monislav...


A s  příchodem Monislávka je náš domov takový ještě domovitější, útulnější, milejší.... jeho spokojené vrnění je absolutně blažený zvuk, který bych mohla poslouchat od rána do večera....
Můžeme se z něho zbláznit, je to takový náš miláček a určitě z něho roste ten nejrozmazlenější koucour široko daleko.........

Zdravá strava mě pořád ještě baví... čím dál víc.  Pořád něco nového vymýšlím, hlavně co se týče zdravých snídaní a dezertů.  

Co se týče stravování podle ajurvédy základ všeho je určení tzv dóši. Existují tři Vata, Pitta, Kapha.... už jen ty názvy mě vždy šíleně odrazovaly jako celá ajurvéda.... 

Ajurvédský lékař mi stanovil, že já jsem Vata - Pitta / nikdo nejsme čistokrevní, vždy máme nějakou kombinaci / a podle toho bych se měla stravovat, hýbat apod. Prostě nikdo nejsme stejní... někdo může sníst cokoliv a je mu fajn, jiný má trávení mnohem citlivějsí, někdo snáší lépe teplo, někdo zimu a chlad, někdo potřebuje práci s lidma, jiný naopak, někdo má kůži křehkou suchou, jiný silnější, vlhkou... tohle a ještě mnohem víc řeší rozdělování na různé typy... dóši...

Tohle se mi na ajurvédě líbí, tím mě dostala.... tenhle individuální přístup... v západním pohledu na zdravé stravování a zdravý život existují většinou jen obecné přístupy bez ohledu na typ člověka... většinou prosazují hodně pohybu, hodně čerstvé zeleniny a ovoce apod... ale už neřeší , že pro někoho je čerstvá zelenina vpořádku, ale jiný člověk správně tráví jen zeleninu, vařenou, alespoň v páře...

Můžeme jíst superzdravé potraviny, ale pokud je špatně trávíme, zůstávají v nás  z toho špatně stráveného toxiny, které nás zatěžují a my se divíme, jak je to možné vždyť přece jím zdravě. Hodně důležitá je strava, ketrá sedí přesně našemu trávení , správná teplota a kombinace...

Každé ráno jsem vstala a vypila sklenici studené vody v přesvědčení, že tohle je to správné.... Ta voda je v pořádku, ale já potřebuji vodu  teplou....

Do teď mám v žívé paměti jak jsem v Číně, když jsem tam začala pobývat, koukala v restauraci jestli se nezbláznili, když mi ve sklenici donesli teplou vodu... pořád jsem hledala kde mám nějaký pytlík s čajem, ketrý bych v ní měla vymáchat... a nic... voda se tam pije teplá... 

Význam pití vody je obrovský.... bez vody usycháme, stárneme, jsme unavení... tak mám nařízeno pít 3 litry denně... říkala jsem si žádný problém, vždycky jsem se snažila pít dost, i když mi nějak chybí pocit žízně, o to víc jsem se musela hlídat...

Ale nikdy jsem to neměřila, až teď... a tím jsem si uvědomila jak málo jsem to vlastně pila...

Na pití teplé vody jsem si zvykla, většinou ji piju se zázvorem... a z mého oblíbeného termo hrnku, který nosím všude.

Pokud něco budu psát o ajurvédě, je to jen o  mé zkušenosti, sdílení toho co mi to přineslo... nechci ze sebe dělat odborníka na ajurvédu, což vůbec nejsem.... chci se jen podělit se svými zkušenostmi a třeba někomu tímto pomoci.... neobjevila jsem Ameriku, ajurvéda je tady pět tisíc let, je starší než stará čínská medicína, obojí má stejné kořeny.... 

Nelákala mě , protože mi připadala moc exotická... já jsem takový strávník, že víc než luxusní exotické jídlo ve špičkové restauraci si vychutnám třeba domácí koprovku na oprýskaném talíři...

A tak to, co mě zaujalo nejvíc - nejde o to jíst indická nebo exotická jídla , používat asijské suroviny apod.... každý člověk kdekoliv na světe může použít ajurvédu jako princip, postup, cestu ke zdraví s použitím vždy místních surovin, podmínek apod.

na fotkách:

... jáhlové kuličky - vařené jáhly / jsou vždy mnohem chutnější vařené s opravdu velkou špetkou soli já je solím hodně/ , do nich lze zamíchat  cokoliv drcené ořechy, semínka, sušené datle, rozinky, kokos, kokosový olej,  kandovaný zázvor úžasný mají v DM /... já miluju přidat dark sugar muscovado od Marks and Spencer... z vychladlé hmoty udělat kuličky obalit v kokosu, mletých mandlích, orestovaném sezamu apod....

.... banánovo kokosové placičky - v hlubokém talíři pomačkat vidličkou zralý banán / zralý je až ten pihovatý / a strouhaný kokos do kaše, tak husté, aby šly tvarovat na pečícím papíře malé tenké placičky... péct na 180 asi 30 min. až okraje zhnědnou....

.... ovesné placičky s banánem.... pouze jemné ovesné vločky pomačkané s banánem, upečené stejně jako ty kokosové... možno přidat rozinky, vlašské ořechy, vanilkové aroma / používám vanilk aroma bio z Maks and Spencer /

.... jáhlové placičky.... kaše z uvařených jáhel, přidat semínka, ořechy, datle , rozinky, cokoliv... vytvarovat placičky a pést jako viz výše....

S tímto se dá hrát donekonečna... na Vánoce si na ně dopřeju čokoládovou polevu, tu nejlepší čokoládu na vaření kupuju bio v DM.

A hýbat se mě taky baví čím dál víc...  a tak se moje nordic walking hole dočkaly.... vyhrabala jsem je z garáže a snad pokaždé, když někam vyrazím, říkám si proč tam musely ležet tak dlouho.... asi proto, že všechno má svůj čas....

Nechtěla bych tady psát, že jsem ještě nedávno byla celá na šrot,   potkala jsem ajurvédu a je ze mě nový člověk, nemám žádný problém a jsem už jen happy...

... jsou dny, kdy je mi nanic, někdy i trávení stávkuje, pořád hledám co mi sedí a co ne.... nebo jsem unavená až hrůza.... ale rozdíl je ten, že  těch dnů kdy  je mi opravdu dobře je mnohonásobně víc než dříve.... migrény mám stále, ale jednou za měsíc se dají přežít a lístek na rehabilitace jsem vyhodila díky cvičení jógy do koše.

Změnit stravováni, začít se hýbat je docela easy... pro mě nejnáročnější je zklidnit hlavu, zkrotit strachy, obavy atd...
Vlastně i  ajurvédský lékař z Indie mi jako moji základní diagnózu stanovil " too much thinking "...... zkrátka moc přemýšlím nad vším a tím si komplikuju život a ničím zdraví....

Co se týče stravování a pohybu udělala jsem obrovský posun, veliký skok.... co se týče " too much thinking" jde to mnohem pomaleji... po milimetrech :)))

minulou sobotu, jsem si užila nádhernou akci ve sportovní hale v Opavě... yoga festival.... několik hodin lekce jógy s těmi nej lektory u nás... pro mě největší zážitek Zuzana Klingrová... 7.12. bude ve snídani s Novou s ajurvédským lékařem z Indie povídat o józe a ajurvédě. 

hezký den,

i.