Letos.....

v klidu....

ani nevím jak se mi to povedlo,  letos předvánočně nebláznit. Je to snad poprvé co jsem nelítala jako zběsilá po obchodech, nesnažila se o perfektní dekorace, nepekla metráky cukroví už koncem listopadu... neběhala zpátky do obchodů vyměňovat to co jsem koupila za něco úplně jiného, nesnažila se za každou cenu obdarovat půlku světa apod.

Cukroví jsem pekla až tento týden, dárky jsem řešila na poslední chvíli... přes eshopy, takže v klidu... dekorace nedokonalé, stejně jako vánoční úklid... spoustu věcí ještě chybí, ale jsem v klidu, nějak se to prostě zvládne... snad mi ten klid vydrží až do Vánoc.

Ani nevím kde se ta změna ve mě vzala... jediné co jsem změnila a to opravdu hodně je pohyb... nordic walking, chodím a chodím.... jóga, cvičím a cvičím... a čím víc se hýbu, tím víc energie mám a taky víc klidu, mnohem víc... zvláštní...





A takovou zvláštní pohodu k nám vnesl  i Moneček. Když se schoulí do klubíčka a klidně oddychuje.... nebo když se přitulí a vrní blahem, to je tak blažený pocit.

Musela jsem v lednici označit sklenici s masem od Monýska, po tom co se na to maso vrhnul nadšeně Gabo, ještě že jsem u toho byla, jinak by si to dal s chlebem a olizoval by se až za ušima... 

Některé kočičí konzervy jsou tak velké, že je přehodím do sklenice a Mon to má na víc porcí.

A přiznám se, že i mě to strašně voní, je neskutečné co pro ty čičiny dneska v obchodech je, samé úžasné voňavé mňamky...

Tohle jednoduché jídlo poslední dobou miluju a vařím hodně často. Rýže basmati s mungo fazolemi. Mungo fazole přes noc namočit.... slít vodu, napustit novou, osolit / solím docela dost ať to má chuť /, opepřit a nastrouhat zázvor a vařit asi 30 min do měka.  Smíchat s uvařenou rýži a mňam! .... nebo ještě chvíli s rýři pohonit po pánvi na oleji....

tolik sněhu už nemáme, ale pořád je tady kolem bílo a krásně....

Annika mě letos tak moc překvapila.... je moc šikovná na tvoření všeho druhu včetně pečení... těsto si sama rozválí, vykrojí, naskládá na plech a vše vypadá nádherně... zvládá to už úplně stejně jako já.... ani mě k tomu nechtěla pustit...

Moneček si vánočních příprav moc užívá, hlavně stromku... už dokáže vyšplhat až nahoru a cestou poshazovat téměř vše co na něm visí, takže toho na něm moc nevisí.... světýlka asi pověsíme na strop a stromek budeme muset přikurtovat k oknu...

 Pod stromkem na Štědrý den najde sestřičku. Máme ji zamluvenou v útulku v Ostravě.
Ne, nerozhodla jsem se založit kočičinec :)  dvě kočky, to už je stop stav... myslím, že dvěma bude veseleji.... jsem zvědavá jak ji Monýsek přijme, snad to půjde hladce...

Krásné požehnané Vánoce Vám všem!

s láskou,

i.