Ještě jednou....

... Mon

pokaždé doufám, že přijedu a konečně se mi povede nafotit bílé útesy za jasného počasí a dobrého světla... ani letos v létě to nevyšlo, světlo bylo asi nejhorší jaké může být a tak bílé útesy v kontrastu s azurovým mořem se opět nekonaly...

Nicméně ony mají svou krásu a atmosféru za jakéhokoliv počasí, stejně jako ostrov samotný...

Zkoušeli jsme různé stezky, ty po schodech i boční divoké...

Pokaždé jsem si užívala tu úžasnou majestátnost útesů a chtělo se mi pod nimi procházet nekonečné hodiny... letos mi moje švédská teta, než jsme na Mon odjeli, vyprávěla několik dramatických příběhů o sesuvech půdy z útesů... a poprvé jsem jsi všimla ceduĺí u některých divokých přístupů k útesům " vstup na vlastní nebezpečí " ... tak jsem byla trošku nervózní a to mě docela štvalo... někdy je lepší nevědět....

fotek opět mraky, fakt neumím selektovat... snad u toho někdo neusne a nepraští se hlavou do stolu....

 útesy tvoří křída, kousky křídy všude kolem....

 Anni tam ráda sbírá křídu na čmárání doma na terase....

 zdolali jsme 500 schodů

 příliv a místa málo...

miluju naplavené dřevo, prosolené mořem, vypálené sluncem.....

v okolí útesů je vždy spousta turistů, z různých koutů světa....

křída... samá křída...

 kombinace bílá, šedá, černá , zemitá plus dřevo - tohle je moje láska, klid, harmonie.... moje nejoblíbenější barevnice pro interiér.... příroda je tou nejlepší inspirací....

nahoru se šlape hůř

schody vedou lesem, řekla bych, že spíš pralesem.... stálé vlhko, zvláštní stromy... údajně proto, že v půdě je hodně křídy... souvislost s pravěkým obdobím Křída...

Naleziště koster dinosaurů, na pláži hromady fosilií... vzácná geologická oblast... zvláštní prostředí, takové jiné... pravěké...

U těchto schodů je překrásné muzeum na téma vznik ostrova, archeologie, dinosauři apod.

 a tohle je zase jiná strana ostrova... malebná, jinak zajímavá a krásná....

písek je na Monu většinou bílý a prostě krásný... jako ostrov sám...

hezký den,

i.