Mrazivé ráno...

 

 

 

 ... hory schované v mrazivé mlze... sněhu málo, malinko... poházené vypálené rachejtle po zahradě ještě ze Silvestra, stejně jako zamrzlé prázdné kelímky od punče... spoustu vyhořelých svíček.. v krabicích od cukroví zbyl jen cukr na dně...

 

Dnes poslední prázdninový den... opět kleknul kotel, tak rychle zatopit  v krbu ať nepřimrznem k podlaze...

 

K tomu zoufalé děti dnes u snídaně... je po Vánocích, konec prázdnin... zítra zpátky do školy...

 

Docela mizerná nálada... pak jsem vzala do ruky dárek od mé drahé kámošky

 " enjoy the little things " a hned bylo líp....

... povídání na téma jak s každým koncem přichází nový začátek, jak je dobré mít malá těšítka... drobné životní radosti, které nám dávají možnost mít Vánoce vlastně kdykoliv.

 

Chystám se už schovat něco z Vánoční výzdoby... stáhnout bílý ubrus, tedy ani to ubrus není, ale půlka lněného závěsu, který jsem vyhrabala v IKEA ve slevách. Ubrus máme na stole jen na Vánoce, tedy od Vánoc až doteď...

 

Stromek si ještě budeme užívat, jeho krása vynikne nejvíc se zasněženou zahradou v pozadí, snad se toho pohledu dočkáme... pořád dokola dětem vyprávím jaké bývaly zimy v dobách mého dětství...

 

 A Gabriel vypráví Annice, jaké byly zimy když byl on malý, jak jsme měli na terase pořád velikého sněhuláka nebo obrovské iglů a jak sem tam nemusel jít do školky, protože nás to zasněžilo, auto nevyjelo a já jsem hodiny odhazovala sníh...  jééé to byly časy...

 

 

krásný den,

 

 

i.