Zima

končí...

trošku jsme stihli dohnat ty lyže...  a snowboard...

Annika u nás na kopci, Gabo se školou v Alpách... teď se z toho léčíme, tedy Anni... celou zimu odolávala všemu až teď... po roce opět laryngitida, škaredý noční záchvat, každý rok si říkám, že tohle už snad byl poslední...
A když už bylo dobře, bolest ucha , prasklý bubínek a další týden doma a atb :(

Já jsem letos na snowboardu opět nestála :( .... už teď si slibuju, že to příští rok musím dohnat.
Letos mi stačily nordic walking hole a moje oblíbená trasa... a jóga... hodně jógy...

V tuhle dobu obvykle začíná obrovské těšení na náš odjezd do Dánska nebo Švédska... letos je všechno trochu jinak... moje milovaná švédská teta je po mrtvici a je už pár měsíců na specilální klinice v Německu. Její manžel měl v Německu kliniku a tudíž právě tam má zajištěnou maximální péči.
Vše se odehrálo ve Švédsku na trajektu, transport vrtulníkem... po týdnu speciálním letadlem do Německa.
Strašně moc jsem tuhle událost prožívala... pořád ji vidím jak jdeme lesem, jak skáče po kamenech a pařezech jako srnka, běží do jezera a plave... a můj nekonečný obdiv jakou kondici ve svém věku má, kolik energie apod.
A najednou ochrnutí poloviny těla a radikální změna života a vlastně úplně všeho... a ta zvláštní úzskost, když si člověk uvědomí jak jsme zranitelní...

Teď už je mi lépe a veseleji, protože po dlouhých týdnech rehabilitace chodííííí, opatrně, nejistě, s oporou, ale chodííí... ruku se nedaří vrátit do života, ale věřím, že to chce čas...

A taky věřím, že až se dostane do Švédska, bude to pro ni ta nejlepší terapie...

Do Skandinávie se snad letos dostaneme...  jen stále ještě nevím kdy,  kam a na jak dlouho...

křupavý teplý toast s máslem mňaaaam... máslo miluju, hodně másla na všechno... teď ujíždím na zdravější variantě toastů, které mě naučil můj kadeřník...

Toast,  ne z toastového chleba, ale tmavý chleba jakýkoliv... já jsem vyhodnotila jako ten nej tmavý chleba a to jsem jich vyzkoušela za poslední roky mraky... zkrátka ten nej stará dobrá moskva, který se dnes peče úplně stejný, jako si ho pamatuji z dětství.  Není balený a je celožitný...

A tahle moskva nakrájená na tenčí krajíce, šup s něma do toustovače a vyskáčou absolutní mňamky a s máslem je to geniální chuť.

No a ty od kadeřníka:

Takže tyhle žitné toasty...  na ně namazat avokádo, musí být správně zralé, já ho dávám pořádnou vrstvu... posolit, opetřit třibarevný pepř je nej, pokapat olivovým olejem a mňaaaam! 

Tohle je na rozdíl od bílého toastu, který je jen o prázdných kaloriích, absolutně výživná a vitamínová bomba, díky žitu a avokádu elixíru zdraví...

Jen ta fotka mi chybí :(

Naši Elinku ládujeme tím nej kočičím papáním, ale  pořád je to nítěnka hubená :(

.... ale kráááásná

kreace Gabovy spolužačky.... to se to plete, když má těch vlasů milión....  to já a Anni jsme na tom mnohem hůř, vlasů málo a ještě se nám kroutí na všechny světové... tak závídíme :(

kočičí svět podle Anni...

hezký večer,

i.