neděle 31. května 2015

Už x měsíců

.... jsem nalepená k počítači jako nikdy...začínám být zoufalá sama ze sebe, koukám na kdejaké blogy, hlavně zahraniční, kterých je nekonečno... čumím na kdejaký interiér, inspirativní fotky atd a sedím, sedím, koukám do monitoru furt a pořád... je to děs!!! Venku krásně, práce na zahradě až hrůza, plevel až po kolena a já přilepená k monitoru...
Nesbalená, spoustu práce na krku,  do odjezdu kousek a já trčím u pc!!!
 
Tři měsíce jsem proseděla na zadku v Brně a kondička v čudu, jsem bledá, unavemá, přilepily se na mě 4kg, letní hadry všechny malé nééééé.... a dost!!!
 
Musím si  nakopnout zadek, vzpamatovat se, vypadnout ven, dýchat vzduch, hýbat se zase fungovat jako dřív...
 
Miluji chodit po horách , po lese.... ale nic z toho nedělám, i když tak moc bych chtěla... Láduju do sebe wobenzym na bolavé záda, klouby...ale možná mi chýbí jen pohyb...
 
V Dánsku jsme pořád venku, snad tam nastane zlom a začnu na sobě trošku pracovat... po návratu plánuji hory, naše kopce tady kolem... překonat strach jít sama do lesa a zkrátka jít a chodit pravidelně...změnit stravu a fungovat prostě jinak, zdravěji...
 
i.
                                                
 
 
 
 
 

 

 
 

 
 
 
 
 

 
 
 
 

středa 27. května 2015

Deštivé dny...

nutí k zamyšlení...






 
 
 
 
 
Mám takové podivné období, kdy se mi přestalo líbit kde co... myslím u nás doma.. a toužím po velké změně... zatím není čas ani finance...
 
Je strašně ubíjející, jak po desíti letech vše dosluhuje... Tenkrát jsme sáhli po kvalitě, aspoň teda u spotřebičů v kuchyni, vše je siemens... ovšem myčka domyla a digestoř blbne už roky, tak ji ani nepouštím... aspoň, že trouba vydržela...
 
Kde co je takové jeté, odřené, zašlé, rozbité... přechodové lišty nám trhají ponožky, rohové lišty odpadávají od zdi a lepí se na vysavač... v horní koupelně pokažené všechny baterie, takže vanu napouštím kýblem atd.
 
Myslím, že se tomu říká vybydlený dům... tak přemýšlím jak z toho ven... bez práce se asi nehnu z místa... tak teď jen doufám, že na mě za pár dnů foukne severní vítr, vyčistí mi hlavu, naberu energii  a vymyslím něco... práci, která by se slučovala s dětma  a vším co mám denně na starost... Nebo možná mi z nebe spadne pár projektů... nebo mě políbí můza, rozplyne se mlha a pustím se do psaní knihy...
 
Zatím mlhavé období trvá... asi všechno má svůj čas i ta práce...
 
Nicméně někdy přemýšlím nad tím proč se pořád pohybuji v nějaké éterické a asi nepraktické představě o práci a vše vidím jen směrem volná noha a tvorba.
 
Často se přistihnu, že koukám na prodavačku u nás v Billa, jak má své místo a řád, stejně tak jako paní u přepážky na poště.. má svůj kus stolu a jasné zadání práce... ten systém a řád jim vlastně závidím...
 
 
 
 
 
 
 
Jenomže znám se, miluji svobodu a toužím zase tvořit a za přepážkou na poště, bych dlouho nevydržela... 
 
 
Možná hodně pomůže až Anni začne chodit do školky... a já konečně budu mít prostor na něčem dělat....
 
i.
 
 
 
 






pondělí 25. května 2015

Tento dům....

na západním pobřeží Švédska mě uchvátil... je tak jiný... tak krásný a postavený s láskou.... Tady jsme trávili pár dnů u Vanessy a Tomase. Nejen tento dům , ale i tahle rodina je velmi inspirativní a prostě úžasná...
 
 
Je to jejich letní domek, ale jezdí tady skoro pořád....  navrhli si ho a postavili téměř sami... Interiér je tvořen z Ikea plus úúúúžasný nábytek z různých blešáků, zbroušený, natřený a úchvatný.... vše má svůj styl, skvělý design a atmosféru.
 letos mám v plánu všechno nafotit, protože to opravdu stojí za to... je to přesně to co miluji... úžasný interiér za málo peněz...
 
 

 

 
 

 

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 výhled  z domu je nádherný...moře,  nekonečné ostrovy, lodě....
 
 
 
 
 
 
 
 
 každé ráno v pyžamu rovnou k moři
 
 
 

 

 

 
 
 
 
 
 
 
 
 čerstvé makrely z moře přímo na pánev jsou opravdu delikatesa!
 
 
 
 
 

 

 
 
 
 
 
 
 
Gabo měl s Tomasem ráj na zemi... naučil ho chytat ryby, potápět se pro ústřice, otvírat je, stejně tak jako kuchat ryby... pracovat se dřevem, kotvit lodě a zkrátka kde co...
byly to krásné dny...
 
hezký den,
 
i.