pondělí 18. března 2019

Brýle....



už má i Annika...

Nevím proč jsem si myslela, že Anni s brýlema neskončí i když Gabo je má zhruba od stejného věku... možná proto, že já jsem brýle nikdy nenosila...

Pan doktor ve zprávě píše nosit celodenně, ovšem já se zatím držím staré školy, kdy se říkalo, že pokud se nosí pořád, tak to oko zleniví a už se to bude jen zhoršovat.

Tak pořád Anni nutím, ať je raději má jen když potřebuje... ve škole na tabuli apod, ale možná je to blbost... tak nějak tápu co je správně a co ne...

Gabo je nosil celodenně, začal s dioptr. 0,75 jako Anni, dnes má víc jak 3 a bez brýlí je ztracený, čočky zatím nezkoušel...


Na fotkách se moc nadšeně netváří, ale brýle miluje, první den s něma lezla i do sprchy :)






















   












































 Hezký den,


i.








sobota 9. března 2019

Životní....




minimalismus...


vlastně jsem chtěla psát o kavárnách, moji celoživotní vášni. Stáhla jsem fotky z holandské kavárny  a najednou mám chuť podělit se s něčím, co mne poslední dobou velmi inspirovalo a nadchlo a tak trošku to i s kavárnami souvisí.

Životní minimalismus....

U nás ještě ne moc aktuální téma, ovšem vlna, která přichází a zcela jistě někdy dorazí i k nám... tedy v nějaké míře už samozřejmě dorazila...

O tomhle směru, filozofii... životním stylu jsem poprvé slyšela od kamarádky, která žije spoustu let v Dánsku, v Kodani.

Během našeho hovoru jsme řešily Skandinávii a co se tam děje nového a jaké nové kavárenské projekty vznikají apod.

A ona mi začala vyprávět, jak v centru Kodaně v místech, kde kdysi vznikaly luxusní drahé kavárny přichází mladí lidé s novými projekty inspirovaní životním minimalismem.

To znamená, že kavárna je zařízena starým nábytkem, jako třeba staré vděčné školní židle, repasované zařízení a vše posbíráno a sestaveno tak, aby to nepůsobilo jako vetešnictví, ale velmi citlivě designově navrženo, že z těch starých žďorbů, nebo spíš pokladů,  vznikají geniální interiéry s ohromnou atmosférou za minimální náklady.

Samozřejmě, že použití starých kousků v interiéru není nic nového, ovšem tohle je něco víc...  není to jen o zpestření interiéru nějakým starým vintage nábytkem,  je to životní směr, levnější, ekologičtější, pohodovější....

Je to něco co prý přichází tak nějak obecně od generace, která vyrostla uspěchaným rodičům, kteří pracovali s obrovským nasazením a práci věnovali věškerý svůj čas, aby dosáhli svých vysněných luxusních domů, bytů, aut apod.

Tahle generace se prý už tak moc hnát nechce... už tak moc netouží po velkých penězích, ale po prožitku... prožitku s přáteli, rodinou... prožitku v přírodě... a vůbec prožitku života jako takového...

Začal se vytrácet i čas na posezení v oblíbené kavárně v klidu s přáteli, což začal nahrazovat běh s kelímkem coffee to go do kanceláře, na jednání, do školy apod.

Po tomhle životním směru touží prý stále více mladých lidí , na úkor vydělaných peněz, ovšem za cenu tak nějak ztraceného života, prožitého ve stresu a shonu.

Takže třeba také, takto životně minimalisticky řeší svá bydlení. Mladé rodiny s dětma osídlují staré domy, kterým vdechují nové duše a nový život a realizují úchvatný design za pár peněz.

Tohle mne šíleně fascinuje po všech stránkách.

U nás stále ještě bohužel vedou novostavby absolutně přefinancované, zbytečně promrhané peníze a výsledkem je většinou jen nudný neosobní luxus.

Kuchyňská, koupelnová a design studia nabízí řešení za šílené a zbytečné finance...

Když si vzpomenu, kolik jsem zbytečně před x lety investovala do své kavárny, do baru, který bych dnes nechala sbouchat z několika prken a vůbec interiér bych dnes ztvárnila za pár korun.

Člověk se učí celý život, svým způsobem je mi líto, že tahle inspirace ke mě nepřišla dříve.

Když si vezmu zpětně svůj život, byla jsem tou,  s tím coffee to go věčně v ruce nebo v autě, která neustále běžela a hnala se za něčím a když přišla příležitost realizovat dům, toužila jsem po novém a nejlépe na palouku u lesa.

Což je průser dnešní doby, protože těch palouků zastavěných novými domy nebezpečně ubývá, příroda jde do háje a staré domy chátrají... a většinou nad klasickou socialistickou stavbou rodinného domu, tedy kostkou s šedohnědou fasádou a nulovým architektonickým zpracováním, většinou každý ohrne nos.

Přitom taková stavba je ohromná výzva, dá se jednoduše, už jen pomocí změny fasády a oken proměnit v něco zcela jiného... stejně tak všechny zdi nejsou nosné a interiéry mohou nabrat úplně jiný ráz vybouráním a dispoziční změnou.

Životní minimalismus je úžasná výzva po všech stránkách.... třeba i v oblékání... vše je to jen o kombinci a estetickém cítění... v tomto směru nám doba ohromně nahrává, protože dnes je možné nosit cokoliv, pokud to člověk nosit umí a správně kombinuje....

Takže dnes můžou holky nebo ženy, které nakoupí v sekáči, svým vzhledem ve finále převálcovat ty, které investují mraky peněz do luxusních kousků, které třeba neumí nosit ani kombinovat...

Nechtěla bych najednou odsuzovat všechny, kteří minimalisticky nežijí a touží po luxusu... já mám v tomhle směru taky spoustu rezerv.... jen jsem se chtěla podělit s touhle velmi zajímavou životní inspirací.










Dvě prkna místo parapetu a je z toho úžasný bar....















Také kavárenská síť jako je Chocolate Company v interiéru používá staré oprýskané školní židle...







ChoCo v Leidenu, tady jsme několikrát zachraňovaly únavu něčím sladkých a úžasnou kávou....










































































Tento obchůdek byl taková krása... a s životním minimalismem, take souvisí...  paní majitelka ohromná vášeň pro staré nebo second handové speciální kousky do interiéru... s ohromným citem nasbíráno kde co a každý kousek úchvatný.

Koupila jsem si u ní dvě velká prkna do kuchyně, ze starých francouzských pekáren...







U vchodu mně nadchnul tenhle stůl... úplně ho vidím jako dominantní avantgardní kousek nějakého zajímavého interiéru, v kuchyni, v jídelně nebo v kavárně.
Staré natěračské kozy, pocákané od barev a jako stolní deska bílé dveře s oprýskaným lakem....
Kdybych tenkrát měla větší auto, tak stůl se mnou cestuje k nám domů, měla bych ho jako pracovní stůl...













Ovšem když se dívám na ty fotky, ploché, nevýrazné :( měla bych oprášit můj drahý Nikon, protože už fotím jen mobilem a je to znát :(((


hezký den,


i.







neděle 3. března 2019

Včera....






maturitní ples...

Poslední dobou když se na něho dívám, tolikrát mi probleskne hlavou pár let zpět... vidím malého, hubeného blonďatého kluka... učím ho jezdit na kole... na lyžích, snowboardu... poprvé v zoo, poprvé do školy... rozbitá kolena... prokašlané noci... naše nekonečné povídání, naše úžasné společné prožívání zdánlivě obyčejných okamžiků a života vůbec. 

Nádherné chvíle a překrásné vzpomínky, které navždy zůstanou...

... a potom přijde čas kdy už musí sám a strašně moc po tom touží... 

a já se učím to chápat a zvládat... nechat ho jít, nechat ho žít jeho život...

Včera slzy dojetí a zároveň krásný pocit a radost, že tenhle úžasný kluk, je můj syn... že v něm navždy zůstane můj otisk a snad i moje nekonečná láska...



buď šťastný!!!




































sobota 23. února 2019

Loods 5...



.... obchod, tedy spíš mega store velikosti asi třikrát větší než ta největší Ikea. Tohle místo mně uchvátilo tak , jako žádný jiný obchod s interiérovým designem...  ani ve Skandinávii jsem něco tak úžasného neviděla...


Objevila jsem ho jen díky Patricka, který zná všechna zajímavá místa spojená s interiérovým designem.... doporučil mi, kromě jiných, Loods 5... koukla jsem na jejich web a vůbec mně neoslovil.

Ovšem jednou jsme zamířili k jedné turistické atrakci, tedy k historickým tradičním holandským mlýnům... tahle oblast byla překrásná, prostě nádherná... klid a pohoda, řeka, mlýny, úchvatné malé obchúdky s uměleckými předměty.... nádherná atmosféra...

... a kousek odtud byl právě Loods 5, takže stavili jsme se tam jen proto, že jsme prostě jeli kolem.... měli jsme namířeno do Amsterdamu do muzea Vincenta van Gogha a času málo,  řekla jsem si, jen koukneme a jedeme dál.

Krásná industriální cihlová budova a uvnitř pro mne něco jako zázrak.  U vchodu v první expozici jsem si říkala, to je super, že používají staré židle nebo staré industriální plechové skřínky jako dekorace v expozicích,  ovšem oni je tam i prodávali.

Zkrátka nikdy jsem nezažila aby, nějaký takový store nabízel geniální interiérové prvky, dekorace , nábytek všech mých milovaných značek včetně těch skandinávských, plná kolece Vitra, HAY, Norman Copenhagen a kde co jiného...
...kromě těchto další a další naprosto dokonalé pro mne neznámé značky a celé jejich kolekce....

Nejkrásnější interiérové dekorace, které jsem kdy v životě viděla... a to nejúžasnější bylo to, že k tomu všemu krásnému, dokonalému a novému nabídka perfektních vintage kousků nábytku či dekorací..

...tedy jetých, starých s úžasným citem vybraných židlí, křesel, stolů, stolků, barovek, továrních plechových skříněk, starých kuchyňských prken, dokonalé staré stoličky, štokrle, staré barovky, průmyslové lampy, lustry, staré školní židle, plechové tácy, smaltové nádobí, stará keramika, svícny, jídelní stoly...

Nádherné dřevěné kousky, staré stoly s překrásnou patinou dřeva, ošoupaným nátěrem... ty úžasné staré židle, barovky, školní židle...  geniální zdroj pro někdo kdo zařizuje originální interiér kavárny,  nakoupí vše na jednom místě...

V nabídce byly i barvy všeho druhu, včetně křídových, ekologických apod.

U vchodu skvělé vozíky kde se vlezou i tři děti nebo kupa zboží... nádherné expozice... a nekonečný prostor...

Chodila jsem a pořád si říkala to snad není možné, to je sen.

Nabídka textílií a koberců k zbláznění, vlastně úplně všeho... cesta spodním patrem byla nekonečná a na konci jsme zjistili, že patro je tam ještě jedno s expozicemi nábytku, pohovky , ložnice, kuchyně.... tohle jsme už časově nezvládli...

Je tam i restaurace, kavárna...
Geniální holandský projekt, teď otevřeli ještě další dva, je tam i jeden , který se jmenuje " Loods 5 Garage " a je to outlet...

Pro interiérové designéry ráj na zemi... vlastně pro každého kdo k tomuto tématu má nějakou vášeň musí být absolutně ohromen.

A ta kombinace nového se starým použitým je absolutně výjmečná...

Tohle je moje největší holandské těšítko... i kdyby to moje dítě v Holandsku neskončilo, toužím se tam vrátit a strávit tam celý den, protože tenhle mega prostor je skutečně minimálně na půl dne a to rychlou chůzi.

.... za pokladnama nejrůznější krásné papíry na balení, úchvatné motouzy a šňůry a polepy, takže možno i velmi originálně zabalit event. dárky přímo na místě...


A jak cenově?  Věci drahé i velmi drahé, ale také hromady zboží za velmi přijatelné peníze.




Na téhle fotce je taková úkázka toho o čem to v Loods 5 je.... nové vozíky, nádobí apod a x let starý stůl a otočná židle.
































zdroj loods5.nl






fotky mám jen tyhle příšerné :(











do těchto modulů, jsem se zamilovala... vypadají skvěle....jsou velmi pohodlné, sestavitelné jako atypická pohovka jakékoliv velikosti a tvaru,  sofa, lenoška nebo pelech na relax a pohodu....

























Vydávají inspirativní katalog pro každou sezónu... tak moc inspirativní, že člověk listuje furt tam a zpátky a pořád ho něco nového osloví zaujme... inspiruje...


Jedno téma ve mě zůstává velmi,  / kromě křivých hrnků bez ucha :) / a to nejen z Loods 5, ale i jiných design obchodů.... a to kuchyňská prkýnka, spíše tedy prkna.... nikdy jsem neviděla tak krásné a tak veliké. Nádherné struktury dřeva, tvary a opravdu i mega velikosti...

Pokud tady na mém blogu někdy vznikne eshop, tak tam budou zcela jistě kuchyňská prkna z Holandska,  hlavně ty velké,  protože těch je u nás k vidění velmi málo.... takové vydařené prkno dokáže s interiérem kuchyně udělat zázrak... není nutné ho mít zrovna na krájení svíčkové, ale třeba místo podnosu na servírování  čehokoliv....  třeba snídaně do postele.... nebo jen tak opřené o zeď jako dekorace....

k tomuto tématu se ještě vrátím....



hezký den,


i.









sobota 16. února 2019

Beach life...




... v Holandsku je velmi intenzivní.

Ovšem sama nevím jestli jen tak na mne nepůsobil, protože posledních x let jsem se pohybovala jen po skandinávských divokých plážích bez lidí, beach barů, restaurací a čehokoliv jiného....

No zkrátka myslím, že bych se určitě,  já se svým nevztahem k rušnému plážovému životu, ze všech těch nekonečných beach clubů, surf clubů apod zbláznila, pokud by nebyly tak moc inspirativní , stylové a ztvárněné s úžasným citem pro materiály, barvy, apod... člověku to nedalo jít od jednoho k druhému a koukat na krásně zpracované dřevo, design křesla a židle, struktury textilií,  sluncem solí a větrem patinované podlahy, stoly, stolky, židle atd....


Každý klub má zajímavý název,  svůj osobitý styl a atmosféru.

Tenhle byl přímo v Ijmuidenu, v industriální zóně, jmenoval se " ZanDiego" a byl skvělý.  Kombinace dřeva a modré barvy, surfů a džínoviny...






























tady černá, šedá , zemitá, a bílé židle Vitra DSX ...




















































klasické staré židle v kombinaci s černými Vitra Eames DAW... na těch plážích to je vůbec Vitra přehlídka...












tady tyrkis všech odstínů... tohle už je v Haagu na pláži, tam to tedy žije obzvlášť! 


















a tohle je něco co jsem neznala odnikud. Postele na pláži... spousty postelí... žádné lehátka s polstrem, ale regulérní postele s matrací a regulérní relax, spánek nebo jen celodenní válení se v posteli na pláži s knížkou a třeba sklenkou vína.












fotek mám málo, ale postele měl snad každý bar nebo beach club... holandský vztah ke svobodě je úžasný... 
Koukala jsem na jednoho pána kravaťáka, jak si to mířil v obleku do postele na pláž... poshazoval ze sebe všechno co se dalo, šup do postele, vytáhnul knihu a regeneroval po dni stráveném zřejmě někde v kanceláři v x tém patře.




















































nekonečno surfařů... i malé pidi dětičky surf pod paží a šup do moře...












tady si pamatuji, že jsem byla šíleně unavená a hodně vděčná za všudypřítomné gauče, postele, polštáře a možnost pití kávy v poloze ležmo...












tyhle úchvatné stolky, stolečky válející se všude možně v písku vypadaly nádherně. Vybělemé dřevo mořem je prostě krása!
























také interiéry stály za to! Když venku prší nebo hodně fouká, uvnitř je krásná atmosféra, třeba u krbu.



















































































 



a tenhle hrnek? moje nová vášeň... doma už z jiného nepiju... ani nevím jestli je to nějaká holandská tradice nebo zvyk, ale většinou nám servírovali kávu v takovém nějakém hrnku. Gabriel říkal, že asi inspirace jejich mistrem van Goghem, když jsou bez ucha :)

Každý jinak křivý a tím ještě víc krásný... koupila jsem si je domů v jednom nejhezčím design obchodě a také největším jaký jsem kdy viděla... o tom příště :)











hezký večer,

i.