sobota 7. prosince 2019

Další pauza...




Tuhle pauzu v psaní blogu jsem neplánovala, ale tak nějak to prostě přišlo...

 řešila jsem v poslední době velké změny... a na psaní nebyla ta správná energie... vždy píšu jen spontánně,  když to cítím. Psát jen proto, aby blog systematicky plynul mi nejde.

Dnes to přišlo, chuť zase napsat a opět psát... pokračovat...

Nechtěla bych to hodně rozvádět... takže rychle a jednosuše. Prodáváme dům... s odchodem Gabriela do Holandska jsem dostala odvahu udělat to, co jsem chtěla už dávno. Respektive nikdy bych tohle kouzelné místo neopustila, ale je to jediná cesta řešení vztahu , který roky nefunguje. Je to jediná cesta ke změně a možnosti začít znovu, jinde, svobodně a v klidu.

Je to složitý příběh, který bych asi dál nerozebírala. 

Tak nějak to odstartovala moje  dlouhodobá vizualizace. Vize malého domku na pidi pozemku, klidně bez výhledu. A mezistanice malý byt s velkou terasou. Docela nereálná kombinace.

Velkou terasu mají přece jen velké a drahé byty. Ovšem já jsem ho viděla a tu terasu... pořád ta terasa, žádná lodžie, nudle dlouhá, ale krásná čtvercová prostorná terasa. Na ni relax posezení, velké květináče, stromky... lněné polštáře, velký nízký dřevěný stůl, lucerny... pohoda a příjemno...

A tak jednou se nějak situace vyhrotila a já si říkám kouknu na byty, musím to řešit a musím hned.  Kouknu na první byt... je malý, nový a má terasu, velkou terasu, čtvercovou. Volám makléře, schůzka, prohlídka, záloha... během tří dnů startuju proces, ke kterému se chystám roky. Uklizím dům , chystám k prohlídkám, návštěvám zájemců, makléřů apod.

Zájem nečekaný, okamžitě několik prohlídek domu. 

Výsledek...  od nového roku postupné zařizování a přesun z 200m2 na 37m2 /  terasa 22m2 ! /Času poměrně hodně...  asi do března.

Emoce, pocity smíšené a každý den jiné. Od nadšení z nového začátku až po zoufalý pocit spojený s opuštěním milovaného místa, které bylo 15 let našim domovem. Představa, že už neuvídím náš výhled, ten magický pohled na okolní hory, že moje adresa už nebude moji adresou, že se budu domů vracet ne tady, ale jinde jsou šílené pocity, nemluvě o tom jak špatně to zvládá Gabo a Anni.

Ale vím, že je to správné a vlastně nevyhnutelné, bohužel je tenhle proces velké změny citově a emočně velmi náročný... a nelehký.

Spoustu lidí z mého okolí to vidí jako bláznovství, že už nikdy nebudu mít takový dům ani výhled atd. 
Ovšem moje životní pohoda asi není postavena na majetku a na výhledu, tohle poznání přišlo životem a touha po klidu a vnitřní pohodě je pro mne nejvíc. A pak ta svatá pravda matka vpohodě, dítě taky...

Byla jsem teď zase dva týdny v Holandsku a bylo úžasně. To jejich předvánoční kouzlo je tak příjemné. Žádné nevkusné kýče nikde! Ničeho příliš, ani toho předvánočního zmatku, jen příjemná pohoda, ještě se k těmto dnům v dalším příspěvku vrátím.

Je to pro mne trošku matoucí, mít blog a instagram zároveň. Protože pro ty kteří, sledují můj instagram to tady bude asi už nuda, protože se budu opakovat, stejné fotky apod.

přeji pohodové adventní dny....

 a hezký večer,


i.











































18 komentářů:

  1. Hodně štěstí v nové etapě života. Asi to tak má být. Nikdy nevíme, co nám život přinese....
    Pohodový advent.
    Ilona

    OdpovědětVymazat
  2. Inko, to, že Vás vztah trápil, to bylo cítit xkrát a snad jste to i zmiňovala. Jak jste měla to období těch zdravotních problémů, tak jsem si spíše říkala, jestli to není i tím vztahem, tou vnitřní nespokojeností. Přeji Vám, svobodné nadechnutí a rozchod v přátelském duchu, aby vše bylo v pořádku pro děti.
    Iveta (už si všude píšu jméno, že známější byla Jana - Oliva, a později, až po mně, přešla na Olive a všechny jsme tady takřka z jednoho místa :-))
    Věřím, že zrovna Vy se neztratíte. (ani nevím, zda jsem kdysi v komentářích tykala nebo vykala :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Mila Inko, jste silná žena, hodně jste toho zvládla a dokázala. Můžete být na sebe a na Vaše děti pyšná. Život nekončí, nemá smysl stále plýtvat energii pro něco nefunkčního. Máte před sebou spoustu možností, jen věřit.Přeji hodně sil, lásku v srdci a boží požehnání. Dáša.

    OdpovědětVymazat
  4. Gratulujem k odvážnemu a správnemu kroku, drž sa, nech je len dobre!
    Alena

    OdpovědětVymazat
  5. Moc,Vám přeju pevné zdraví celé rodině a dobrý krok ke změně...bude to dobré..sílu,odvahu a krásný adventní čas a he důležité mít odvahu a strach odhodit...přeje jen to dobré Věrka a Tomáš a smečka dětí Vojta,Ema,Jáchym a Jonáš..Boží pokoj Vám všem❤💗❤💗

    OdpovědětVymazat
  6. Milá Inko, jste odvážná a štěstí přeje odvážným. Věřím,že s novým domovem odstartujete novou etapu svého života a bude to ke spokojenosti vás všech. Hlavní je ať jste šťastná vy, a vaše děti budou také... Výhledy na naše Beskydy si uchováte ve vzpomínkách a fotkách 😊 A kdo ví, třeba vás jednou čekají ještě hezčí výhledy ❤️
    Doufám,že budete váš přesun do tak malého bytu sdílet na blogu.
    Přeji mnoho sil a klidné Vánoce.
    Bára

    OdpovědětVymazat
  7. O, to jsou změny! Skvělý je, že to vlastně všechno klaplo. Dovedu si představit, jak byli zájemci o dům u vás nadšení. Přeju všechno dobré, bude to dobré, změnu už to chtělo. Jste skvělá rodinka.

    OdpovědětVymazat
  8. Také přeji hodně štěstí a radost ze svobody. K velkému kroku je třeba velké odvahy a není divu, že to prostě někdy trvá déle, než ji člověk v sobě najde.
    Přeji klidný advent.
    Jitka

    OdpovědětVymazat
  9. Holt někdy člověk musí udělat určitá poměrně zásadní rozhodnutí a teprve čas ukáže, zda byla správná. To bohužel nikdy předem nevíme. Přeji krásný adventní čas, pohodové Vánoce, hodně štěstí při všech změnách a do budoucna jen to dobré.
    Srdeně zdraví Lu z Moravy, která vždy "hltá" všechna Vaše super fota zde i na instagramu a moc se těším, že nám uděláte i malou návštěvu novým domovem, určo to bude zase lahůdka pro oko i duši.

    OdpovědětVymazat
  10. Člověk vždy hltá vaše příběhy. Je dobře, že se k nám zase vracíte. Vždy trochu jiná, posunutá kus dál. Držím vám palce a těším se na další pozvání k vám domů.
    Eva

    OdpovědětVymazat
  11. Inko, procházím zrovna úplně tím samým, takže Vám absolutně rozumím. Vnitřní svoboda a pocit, že tohle je to "jediné správné" je víc, než peníze nebo krásný výhled. I mně je smutno, že opustím domov, který jsem deset let budovala a čančala a vím, že to ještě ixkrát obrečím. Ale je to silnější než já. Ať jste v novém domově všichni (lidé i kočky) spokojení a šťastní. Vy i z těch pár metrů čtverečních vykouzlíte něco nádherného, tím jsem si jistá! Hodně síly!:) K.

    OdpovědětVymazat
  12. Inečko, myslím na Vás. Ester z Olomouce

    OdpovědětVymazat
  13. Inko,každý nový začátek přinese nové možnosti.Žít v něčem,co nefunguje nemá smysl a odrazí se to na zdraví,rodinné pohodě a to není dobré.Někdy se prostě musí věci rozlousknout.Mám ráda váš blog,vaše příběhy fotky,zážitky z cestování,mám ráda vaši rodinu.Jste velmi šikovná,dokážete se poprat s osudem,dokážete se spolehnout sama na sebe,správně se rozhodnout.Vaše vzpomínky na výhledy z milovaného domu,na hory,na Lysou horu vám nikdo nevezme,ty zůstanou v hlavě,v srdíčku.Důležité je být šťastná,aby byli šťasné a spokojené vaše děti a to je nejvíc.Držím vám moc palce,myslím na vás.Přeju krásné vánoce celé rodince a těším se na další povídání,fotečky.Marťa.

    OdpovědětVymazat
  14. Inko, na každém konci je krásné to, že něco nového začíná ..... držím palce, ať ta změna přinese to, co od ní očekáváš .... moc tě zdravím a přeji ti krásné a pohodové Vánoce .... Marki

    OdpovědětVymazat
  15. Inko,teď jsem viděla Gabika ve večerních zprávách.Takže je v pohodě doma.To je moc dobře.Držím palce a opatrujte se.Marťa.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marťo, moc moc děkuji! Jsem tak ráda, že ho mám zpátky ... přeji poklidné dny, i když, tak velmi komplikované vším co se děje :( opatrujte se!

      Vymazat