středa 19. června 2019

U nás na dvorku...








původně jsem chtěla napsat na terase, ale to zní moc vznešeně na ten náš neudržovaný outdoor prostor zamořený hračkama a kdečím...

Každé jaro si plánuju, jak konečně našiju ty stylové lněné polštáře, nakoupím hamman ručníky, krásný venkovní koberec, lucerny apod.

Ale pořád je to ten náš dvorek, nevystajlovaný... ale teď v horkých dnech úžasný, hlavně ta část ve stínu.

Čas letí jako bláznivý... někdo ho určitě nenápadně zrychluje, nějak globálně řízeně...

Pamatuji si jak léto a letní prázdniny bylo taaak dlouhé období... teď vysvědčení a než se člověk vzpamatuje, už na nás v obchodech koukají reklamy " zpátky do školy "

Říkám si, že musím ignorovat tohle zrychlování kolektivního podvědomí, kdy už pak jakobychom všichni byli řízení a hnaní rychle dál a koncem léta už myslíme na zimní gumy a na vánoce...

Toužím odpojit tohle neustálé koukání za horizont a vnitřní neklid a spěch a plánování, aby všechno klaplo atd.

Ovšem je to taaak těžké. Občas se mi to povede.... vykašlat se na všechno co není hotové a mělo být a užít si pohodu.

Jde mi to jen když vím, že nikam nemusím a  nikdo nemá přijít... tedy nikoho neřeším. V pyžamu klidně ještě v poledne nebo celý den, oběd až ve tři nebo žádný. Takové dny jsou pro mne jako sanatorium, lázně a wellness dohromady.













































































































































moje dítě dítě dospělé koupilo své sem tam zoufalé mamince pozitivní čtení :)











































































hezký večer,

i.













pátek 14. června 2019

Dámská jízda







naše první holandská :) a moc jsme si ji užily. 

Gabriel měl nějaké vyřizování v Leidenu a mně napadlo, že mu nemusíme pořád dělat ocásky, ale můžeme si někde zajet a užít si den.

Gabo takové štěstí ani nečekal :) nadšeně nám nastavil navigaci atd , my jsme ho vyklopily v Leidenu a fičely jsme na pláž, kde už jsme byli loni... letos jsem chtěla zkusit další beach club, který je zaměřený na interiér a prodej všeho co se po pláži povaluje.

Tedy Witsand a Tulum beach clubs, ze skupiny Branding Beach v Noordwijk.

Psala jsem o tomhle místě v souvislosti s hrnkem van goghovým bez ucha, křivým a krásným :)

A letos usednu do úžasného křesla s výhledem na moře, nohy v písku, objednám si kapučíno a zase ten hrnek!  Dopiju kafe a nedá mi to beru hrnek a jdu se ptát milé obsluhy... prosííím neprodáváte tyhle hrnky? Nebo nevíte kde by se daly koupit??? 

Mladý milý klučina volá staršího a ptá se ho... ten že bohužel hrnky neprodávají a neví kde je koupit a proč??? No protože je tak krásný a toužím po něm...

A on, tak si ho vem. Co že??? No když se ti tak líbí, klidně si ho vem... nevěřícně na něj koukám, děkuji a děkuji... obejmu milého holanďana, který ještě připomene, že je rád , že mi udělal radost...

Holandská pohoda a vstřícnost je tak velmi příjemná.  

































































 téměř v každém takovém beach clubu je svatební altán... vždycky jsem toužila vdávat se na pláži, bosé nohy v písku, luční květiny v ruce. Svatby jsem se nedočkala ani na pláži ani nikde... prostě jsem žádnou neměla.
A naštěstí už to neřeším... jen tyhle altány mi připomínají dávné touhy :)





 tyhle větrolamy jsou úžasné, stabilní a fungují perfektně. I když je chladněji a hodně fouká, pomocí téhle vychytávky se dá užít si opalování i v chladnějším větrném počasí. Proto já tak moc miluji severské pláže, protože se tam můžu opalovat a ne smažit...

























































































































večer písek zlátne, začínají se zapalovat ohniště... hudba přechází na jazz, blues apod. Kdybychom nemusely do Leidenu pro Gabriela, tak počkáme na jejich prý úžasný západ slunce...












k večeru dlouhá procházka po pláži...













mamí dámské jízdy jsou supeeer že??? Jo jo, ty nejlepší :)))

No a pak už jsme jezdily většinou samy.

Gabo ocenil svobodu a my si zvykáme na život ve dvou...







u nás doma mu to taky sluší :)













příběh s hrnkem z pláže mi přinesl absolutní radost. Tohle je moje nej psychoterapie... drobné životní radosti... tohle mne drží nad vodou...  říkám si, dokud mi tyhle blbiny dokážou přinášet povznášející pocit štěstí...  je to štěstí...















 a tenhle fešák je z Loods 5, koupila jsem si loni dva... jsou o něco menší, taky bez ucha a křivé... a u nás jde na dračku, každý chce kafe jen z něho...  letos jsem se chystala jich nakoupit hromadu, ale už nebyly a ani žádný jiný podobný.






























































hezký večer,

i.