čtvrtek 24. března 2016

Velikonoční...




výzdobu moc nemusím a  tradici  velikonočního pondělí už vůbec ne... tu přímo nesnáším...

V těchto dnech vždy přemýšlím nad moji cestou ke křesťanství, jak hodně dlouho mi trvalo, než jsem poznala, že Velikonoce nejsou jen o čokoládových zajících a malování vajíček, že mají význam mnohem hlubší... ten nejhlubší...

Nedávno jsem poslouchala Marka Ebena, jak povídal o Velikonocích... jak nevěřící považují Vánoce za největší křesťanský svátek  proto, že narození má prostě pozitivnější atmosféru než smrt ukřížováním...
Ale to nejvíc pro křesťany jsou právě Velikonoce...   obětování skrze obrovské utrpení...  obětování za nás všechny... 

Moje nejkrásnější Velikonoční pondělí jsem prožila před pár lety....

 Gabo měl asi šest... D byl v Dubaji a já jsem dělala Gabovi parťáka chlapa... obešli jsme holky v naši ulici a pamatuji si, že jsem potom chytla šílenou migrénu....úleva přišla až v noci... a taková, že se mi ani nechtělo spát a měla jsem nutkání pustit si televizi, což pozdě v noci nikdy nedělám ani když nemůžu usnout.... a zrovna začínal film The passion of the Christ...režie  Mel  Gibson. 

A já na něj koukala od začátku až do konce ani jsem nedýchala a prožívala  něco speciálního, významného, hlubokého, nejhlubšího... něco, co mě ovlivnilo na celý život... půl filmu jsem probrečela, brečela jsem nahlas a zoufale... je velmi naturalistický, krutý, v hebrejštině, latině a aramejštině, drsný a jakoby to ani nebyl film, ale živý příběh... posledních dvanáct hodin života Ježíše Krista.

V té době jsem už byla věřící a myslela jsem jak hluboký vztah mám k Ježíši Kristu, ale mnohem hlubší a úplně zásadní přišel až po tomhle filmu... 

Ráno jsem se probudila a něco bylo jinak...  prý nejsem jediná,  tenhle film změnil vztah ke křesťanství a Bohu mnoha lidem po celém světe... Jeho hlavní představitel James Caviezel chodil během natáčení každý den ke svatému příjímání a jeho podání Ježíše Krista je neuvěřitelné...

Moje víra se tenkrát zvláštním způsobem prohloubila během pár hodin, jedné noci, jednoho filmu....


Ten film, ta noc... Ježíš Kristus... víra...vztah k Bohu.... zůstávají ve mě...  bez víry si nedovedu představit jediný den a nikdy se nepřestanu divit jak prázdný život jsem před tímto poznáním , pochopením, shledáním,  žila...

krásné Velikonoce,

i.




































































































11 komentářů:

  1. Milá Inko, já jsem se Velikonoce naučila prožívat až tady, v Řecku. Vánoce se tu téměř neslaví, ale Velikonoce tu prožíváme skutečně do hloubky. Celý "Velký Týden", liturgie, procesí, půlnoční procesí, svíce, světlo, vzkříšení... Má to hloubku, a my je vždycky tak ráda prožívám... Užijte se co nejpokojnější svátky.My si na ně ještě měsíc počkáme a pak určitě přinesu na blogu "reportáž":-)
    A díky za tip na film, nějak mne unikl...

    Objímám T.

    OdpovědětVymazat
  2. Děkuju za sdílení. Jana R.

    OdpovědětVymazat
  3. Milá Inko, užij si s dětmi požehnané svátky a blízkost jeden druhého♥
    Objímám, M.

    OdpovědětVymazat
  4. Moje milá,
    objímám Tě na dálku.
    https://www.facebook.com/people/Vladimira-Markova/100006493038079
    Vlaďka

    OdpovědětVymazat
  5. Milá Inko,
    poslala jsem Ti odkaz na svou facebookovou stránku, nezveřejňuj jí, prosím. Pokud si již zveřejnila, vymaž ho. Děkuji. Posílám další komentář, který je pro zveřejnění. Hezké svátky, odpočiňte si s dětmi a hlavně ať je Boží pokoj ve Vašem krásném domě. Vlaďka

    OdpovědětVymazat
  6. Milá Inko,
    objímám Vás na dálku. Jak nádherný dar nám byl dán.
    https://www.youtube.com/watch?v=VTByzluCtMo&feature=share
    Vlaďka

    OdpovědětVymazat
  7. Krásne vyznanie viery. Prajem Vám požehnané Veľkonočné sviatky. Pozdravujem Vás spod zasnežených
    Tatier.
    Ľuba

    OdpovědětVymazat
  8. Mila Inko, taky dekuji za sdileni. Nevim, jestli jste videla svedectvi hlavniho predstavitele, proto si dovolim poslat link:
    https://www.youtube.com/watch?v=NtMTM2JHj0Y
    Preji pozehnane Velikonocni svatky a plnost radosti ze Zmrtvychvstani... Maja

    OdpovědětVymazat
  9. Inko, moc Vám děkuji za "statečnost", se kterou se tady hrdě hlásíte ke křesťanství. Bohužel otevřené se hlásit ke křesťanství dnes v sekulární společnosti je považováno spíše jako body dolů nebo za bláznovství, něco co je out a mimo. Protože hitem jsou spíš učení indiánů, budhismus a jiné směry či náboženství. Proti kterým vůbec nic nemám ba naopak, jsou pro nás v mnohém velmi inspirativní a na spoustě věcí se s křesťanstvím shodují. Ale jako součást své identity myslím, že je v nás velmi silně zakořeněno právě křesťanství. Které se sebou samozřejmě přineslo velkou spoustu bolestí, zvratů, válek a jeho obraz ve společnosti je (pochopitelně) pokřiven,což u mnoha lidí mělo za následek silně negativní postoj ke křesťanům a k církvi atd. A skrze tento obraz uniká samotná podstata křesťanského učení. Proto osobně vnímám velmi pozitvně, že jdete v tomto směru s kůži na trh .-) Díky Jana

    OdpovědětVymazat
  10. Milá Inko, přeji celé rodině krásné Velikonoce! Hana M.

    OdpovědětVymazat
  11. Krásné Velikonoce přeju, a ač je příspěvek na vážné téma, nemůžu pominout ten milý překlep na začátku. Čokoláva…hmm, taková čokoládová sopka by nebyla vůbec špatná…:-)

    OdpovědětVymazat