Konceptboard

        Teď jsem chtěla publikovat příspěvek " sleepover", který jsem měla jako koncept, koukám na to a on se publikoval už sám někdy 15. února.  Asi byl k vidění jen pár minut, zřejmě jsem něco blbě  klikla... no jo, jsem začátečník, ještě to nemám natrénované... ten příspěvek najdete v archivu...

Další konceptboard - koláž pro loft  , styl avantgardní minimalismus... Možná trošku eklektické pojetí .... dominantní tón antracit, bíla, odstíny šedé až po černou.. Materiál betonová stěrka, ocelové schodiště, dřevo v pozadí.. Dekor černo bílý pruh, černošedá kostka , dominantní umělecké dílo na zdi velkoplošné,  černobílé fotografie, menší sochařská tvorba 2- 3 ks, typografický prvek...

Dominantní oboustranná pohovka látková, dvoumístná sofa kožená, solitérní křeslo, vysoká úzká knihovna kovová konstrukce, industriální lampy... Nízký úložný prostor atd atd atd

Klient cca 40 let, žije sám, sebejistý, profesně úspěšný, vyhraněný styl.... Takové moc nemusím,  ale na domácí úkol se hodil.... Vše pouze imaginární, i toho klienta jsem si vymyslela... Ale ten loft bych dělala ráda i ve skutečnosti.... mám ráda atypické prostory...
A taky mě baví vymýšlet komerční prostory jako kavárny, kanceláře atd...

Zítra technické kreslení... To už bude o něčem jiném... Technická stránka navrhování mi není až tak blízká a práce s pc jako 3D vizualizace atd mě čekají next week, snad to nějak zvládnu...

Dneska jsem designovala i sebe... večer, když jsem se ploužila na tramvaj,  koupila jsem si sukni v sekáči za 150kč, z takových fashion úlovků mám vždycky ohromnou radost...

jsem unavená, šíleně moc... Můj mozek byl teď čtyři roky nastavený jen na pračku, myčku, sporák.... Musím se vyspat a vydržet ještě zítra....

dobrou,
i.

Design....

        design, a zase design.... tohle slovo lítá ze všech stran... který je dobrý, který špatný je vlastně relativní...

              Někdy i tvorba světových designérů je velmi relativní, respektive její chápání, účel... často se zamýšlím nad jejich až slepým obdivem ....

Určitě  mnozí z nich mají ohromný talent, vytvořili spoustu krásy , zná je celý svět, ale kolikrát  jsou schopni vytvářet absolutně nesmyslná,  až kýčová díla v dobách kdy už jejich jméno je pojem... a prodávat je za šílené peníze jen právě proto, že jejich jméno je  pojem..

 Philippe Starck, vytvořil spoustu krásných věcí, ale třeba jeho stolek , klasický zahradní sádrový trpaslík, který drží nad hlavou tácek a všichni se můžou po...., protože je

od Starcka... A kolik takových  " trpaslíků "  prezentuje světový design... asi bych měla poznamenat, že tohle je jen moje zamyšlení , žádná odborná studie, jen můj úhel pohledu... A protože těch úhlů pohledu je nekonečno, tak vlastně ani není možné stanovit hranici kýče...

Nicméně takové design frašky za velké peníze mi  připomínají scénu z mého milovaného filmu    " Intouchables " , Drisse a jeho prodaný obraz na několik tisíc euro...

A protože svět není jen o majetných lidech,  tak  jsem pořád tak hodně vděčná za Ikea... Hlavně její série post scriptum PS, ale nejen tu.... je to jediný autorský design, přístupný každému a bez trpaslíků...

Myslím, že jestli je něco hodné absolutnímu obdivu, tak to jsou nadčasové designy, které byly dokonalé před x lety a dokonalé budou i za dalších padesát...

Jako třeba geniální logo... Rob Janoff a jeho nakousnuté jablko. Dlouho jsem si myslela, že za ním stojí Steve Jobs a historka o Adamovi a Evě, ale je to Rob Janoff a story je to taková, že jablko bez nakousnutí vypadalo jako třešeň a ten úžasný tah Janoffa byl ten, že vymyslel kousnutí, které dalo původnímu designu větší rozměr a najednou vypadalo jako jablko, nakousnuté jablko, jak jednoduché a jak úžasné a nadčasové....

Ať se apple technologie za x dalších let pohne kamkoliv, nakousnuté jablko bude stejně geniální design i za padesát let...

Nebo dánský genius Arne Jacobsen a jeho křesla Egg a Swan / kromě nesčetné další úžasné tvorby /

Tento pán zemřel v roce 1971 a křesla vznikala v padesátých letech... tyhle nesmrtelné ikony převálcují kdejaký současný design, úžasné v každém interiéru a v každé době, což znamená geniální dílo...

A opět žasnu nad tím kolik geniálních architektů, designérů a tvůrců nám přinesla doba minulá....

no nebyl to génius?

můj milovaný Jacobsen a jeho nesmrtelnost....

 hezký den,

i.

A taje...

     

 sluníčko svítí od rána do večera, ptáci zpívají, taje sníh a v kuchyni mi lítaly první mouchy, jeeejda už jsou zase tady... tyhle vlezlé kámošky moc nemusím...





lehátko už se těší na jaro

....já  ne, tohle přechodové období nějak blbě zvládám, pořád jsem ještě zakuklená do zimy...

Ale sněhu jsme si letos docela užili.....

hezký večer,

i.

úhly pohledu....

        mohou být různé na cokoliv... Mám ráda focení interiéru z neobvyklých úhlů pohledu... A tak mě dnes ráno Annika našla,  jak ležím na zemi pod dřezem s foťákem a ptala se " maminko co to tady děláš?"  "Víš je dobré světlo, tak fotím hrnce... "

nechápavě koukala...

Kdyby přišel Gabo, tak řekne " mami co tady zase blbneš"

....no myslím, že děti se se mnou nenudí....

Fotky pel mel z dnešního rána...

 krásný večer,

i.