čtvrtek 9. května 2019

máme rádi....




kavárny...

Jako by to bylo nedávno co jsem byla s Gabrielem ve Starbucksu, dal si tenkrát svoji první kávu, bylo mu patnáct... dnes je už dál než já, je z něj skutečný znalec kávy a kavárenský požitkář...

Je tak nějak prenatálně odkojený kávou ze Starbucksu, kde jsem trávila hodně času během těhotenství, v té době jsem žila v Malajsii, v Kuala Lumpur.  U nás ještě Starbucks žádný nebyl, možná nějaký první v Praze.

Kavárny , to je moje srdeční záležitost a velká vášeň... únik někde do příjemného prostředí, dobrá káva, povídání nebo jen tak relax, zastavení, nasátí atmosféry...

Kdysi jsem tohle znala jen ze zahraničí. Když jsem pracovala v Číně a žila v zóně ambasád,  kde se to cizinci hemžilo, byl místní Starbucks mým druhým domovem.

Tahala jsem si tam práci, dělala návrhy, kreslila sketche a udělala tam víc práce než v kanceláři. Scházelo se nás tam víc takových... každý z jiného koutu světa...

Pamatuji si na francouzského právníka, který tam seděl taky denně, kousek ode mne u jedné kávy půl dne s hromadou spisů na stole. Nebo studenti se skriptama, turisti, zamilovaní na rande, přátelé apod.

Tam jsem poprvné zažila, ten pocit kavárny, kde se člověk cítí tak svobodně a příjemně. U nás tenkrát byly jen kavárny typu " dáte si ještě něco? " ne? / tak co tu ještě trčíte? /

Ten pocit ve mně zůstal už navždy, zkrátka kavárenská vášeň. Teď se úplně vracím zpět do Číny, jak tam sedím, koukám přes výlohu ven, venku sněží... bylo to kolem Vánoc a uvnitř obrovský nazdobený vánoční strom, skvělá jazzová hudba a atmosféra k zbláznění krásná...

Tohle jsem si v sobě nesla roky, až jsem si otevřela vlastní kavárnu a Vánoce tam probíhaly stejně... veliký strom ,  světýlka a kvězdy z bílé březové kůry... a jazz... nebo jiná pečlivě vybraná hudba...


Dnes už i u nás vznikají nádherné kavárenské prostory a projekty... v Ostravě kolem Nádražní ulice ty nejlepší :) a je až neuvěřitelné, že taky tady u nás pod horama daleko od velkého města, zkrátka úplně mimo, ale když člověk vejde má pocit , že je v Kodani nebo Amsterdamu.

Dokonce i takové,  kde to s kávou opravdu umí, to zn. , že dělají ten nejkvalitnější způsob přípravy, což je filtr na několik způsobů z výběrových zrn.

Na fotkách ty naše místní podhorské :)


Pěkný večer,


i.














































































































































































































8 komentářů:

  1. A nedesignovala jste ji Vy, Inko? Myslím tu Vaší, podhorskou :-)

    V.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. ne ne... ale každý se mně na to ptá :) dělala to moje známá... skvělá architektka, jedeme tak nějak na jedné vlně, máme podobný styl :)

      Vymazat
  2. To je nadherny misto!
    A pri cteni popisu zivota v Cine a v kavarne bych hned do jedne zasla:-). V mem blizkem okoli nejsou takove hezke designove, tak sand se i MB docka. M.

    OdpovědětVymazat
  3. Kavárny jsou taky moje vášeň. Škoda, že v některých se fakt člověk cítí nepatřičně, když pořád nekonzumuje. Já bych tam bydlela!

    OdpovědětVymazat