pondělí 2. února 2015

už ho mám...




      vlastní blog.... A dnes píšu poprvé. Dlouho jsem toužila po tom, mít svůj blog, ale pořád jsem to odkládala. Čekala jsem až interiér našeho domu bude dodělaný, více inspirativní, až bude podle mých představ atd...










       Ale tohle je vlastně přesně to, co nemám ráda. Perfektní fotografie perfektních interiérů, zahlazené stopy po dětech, vše uklizené, naaranžované...

Tyhle sterilní prostory pak ztrácí přirozenost a osobitost, jsou bezchybné, ale bezduché a vlastně nudné...



   




       To je důvod proč miluji severský design... jeho přirozenost, každý interiér je příběh o někom...



 Každý prostor vypovídá o osobnosti , která v něm žije, má náladu, atmosféru...



Mám ráda interiéry za nízký rozpočet, postavené na nápadu, použitých materiálech atd.



      Co se týče našeho domu, přestože v něm bydlíme už pár let, jsem pořád na cestě... pořád se snažím přiblížit mým představám, ale jsem většinou finančně omezena, tak to jde někdy těžce, protože původní design není levná záležitost, stejně tak, jako nekonečné rekonstrukce...













Na druhou stranu, pokud má člověk omezený rozpočet, mnohem víc se naučí používat neobvyklé dekorace, materiály, ale také svou fantazii a tvořivost...




Vlastně nakonec se tohle stalo mým snem, tvořit nové zajímavé osobité interiéry za málo peněz...


Přestože je to moje xletá láska a spoustu interiérů jsem už vytvářela, nikdy jsem interiérový design  nestudovala... Až teď.. Začínám v polovině února, snad to zvládnu...






       Náš dům jsme koupili téměř postavený, s projektem už se nedalo hnout a bohužel zdaleka není podle mých představ, ale snažím se i tak vytvořit interiér, který má osobitost, styl, který mám ráda a který nám dává pocit milovaného domova.










     Přivedla nás sem příroda, takže tenkrát jsem nehleděla na dispozice domu, ale byla jsem uchvácená přírodou kolem, výhledem na hory a jejich nekonečnou krásu...








    Příroda je moje životní láska a největší inspirace. Čistý vzduch a panenská příroda se už u nás hledají těžko... Je to vášeň, za kterou jezdím stovky kilometrů - Skandinávie...

Od dětství jsem byla ovlivněna moji tetou, která pochází ze Švédska,  a tak jsem měla možnost poznat zemi, která se stala moji celoživotní láskou a inspirací. O mé tetě a Skandinávii budu psát ještě mnohokrát....


Obrázky jsou z našeho domu...


hezký večer,

i.

















7 komentářů:

  1. ...krásné...čisté...ten kouzelný výhled...nedivím se, že jste se zamilovala...Radka

    OdpovědětVymazat
  2. Jee, tak jsem prave objevila novy, inspirativni blog. Budu se sem vracet:-)

    OdpovědětVymazat
  3. Tak jsem to precetla vsechno. Ukladam Zuza

    OdpovědětVymazat
  4. Citam,obdivujem,kvitujem,a listujem pritom v sebe s podobnymi tuzbami,tiez takto prave vytvaram novy domov v rekonstruovanom domceku s obnazenymi starymi tehlami so znackami,su krasne a vyslo to lacnejsie ako vsetko omietat,so stenami,niekde aj dlazkami z OSB miesto sadrokatonu,s priznanymi tech.prvkami,so severskou jednoduchostou,s kovovymi skrinkami,kvoli synovym tazkostiam ,ktore ma nasmerovali k laske k industrialnemu stylu, cenovo ,zatial zrealizovatelnemu vdaka IKEA,. . . ale cakaju ma aj odlozene stare bocnice z nakladaku,aby som z nich vytvorila vintage kusok tam ,kde to bude treba. . . inspirujuc sa aj u Vas,ale JANE AT HOME bola moja prva ,. . .cez casopis Marianne Bydleni,kedy som prenikla do tohto sveta. . . mam tieto navstevy na inspirujuce a laskyplne blogy ako sucast svojho denneho prezivania rada a aj Vas blog sa mi paci. . . zdravim!

    OdpovědětVymazat
  5. Pro mě dokonalé..jak výhled, tak překrásný jemný a útulný interiér. A to nemluvím o mém snu naložit rodinu a jet na daleký sever. Snad až děti trošku povyrostou..budu se těšit na další příspěvky. Katka

    OdpovědětVymazat
  6. Začetla jsem se.
    Fotky zaujaly.

    Moc se mi tu libí a jsem ráda, že jsem našla svůj nový, oblíbený blog.
    Těším se na další příspěvky a posílám pozdravy,
    Martina

    OdpovědětVymazat
  7. Milá Inko,

    na Tvůj blog jsem narazila… chtěla jsem říct náhodou, ale já v náhody přestávám věřit.

    Na pročítání zážitků a prohlížení fotek jsem se těšila od prvních, úvodních vět. Tvůj styl psaní, způsob myšlení a pohled na svět je mi blízký. Smekám před tím, co jsi zažila, jak jsi to ustála a že ses rozhodla studovat to, co tě baví a jde. Já mám skandinávský styl tuze ráda! Ty čisté barvy, linie, harmonii, která z nich vyzařuje.

    Nejvíc ale obdivuji Tvůj vztah s Gabem a Anni… že ten je taky takový severský :-)? Protože si říkám, proč ho tu jinak tak často nevídáme...

    Mějte se všichni tři krásně a já jdu pokračovat ve čtení a rozjímání… jsem teprve v půlce příspěvků a nemohla jsem vydržet Ti nenapsat :-).

    Lenka z Brna

    OdpovědětVymazat