snowboarding

dnes jsem to počítala, je to 25 let co jezdím na snowboardu... týýýý jo, ten čas fakt letí...

 Začínala jsem v dobách kdy jsme šlapali kopce s prknem na zádech, protože lyžaři nás nepouštěli na vleky. Jo na prkně jezdilo jen pár ulítlích kluků a ještě méně holek.

Z těch ulítlích holek , jsou dnes matky okolo čtyřicítky, vlastně něco jako nejstarší snowboardistky v Čechách. A kdoví kde jsou, protože na kopci potkávám jen mladé holky snouborďačky a nebýt podpory mého syna snouborďáka typu " mami na tom prkně jsi fakt dobrá " nebo " mami na tom prkně vypadáš super, tak nevím...

I když loni když na mě se zaujetím koukal jeden pohledný vlekař a pak mě oslovil, něco na téma snowboard, Gabo se hned zapojil a prohlásil "  mamka jezdila i závody, ale asi před sto lety".

Tak nějak moc se na to prkno v posledních letech nedostanu, tak jezdím, zkrátka už nic moc, ale pořád strašně ráda....

Se snowboardem se pojí kus mého života. Roky jsem měla vlastní značku oblečení na snowboard, skate a street oblečení... Bylo to náročné období, zvlášť když se potom narodil Gabriel a já jsem táhla firmu a výrobu v Číně.....můj přítel, řešil  svou práci a pak už nic a nikoho, babičky žádné a tak je to dodnes, jen děti už jsou dvě...

                     všechny fotky Beskydy 2 years ago

Možná bych z těch 25 let na prkně měla odečíst asi dva roky. Když se narodila Annika ,  už jsem neměla firmu, ale všechno jsem pořád táhla sama.  S Anni jsem 3,5 roku nespala, zkrátka byla dítě s poruchou spánku...

 Byla jsem vyčerpaná tak moc, že ani snowboard mi nic neříkal. Ta únava a zdravotní problémy, které se na mě nalepily z vyčerpání, tak nějak trvají dál, ale snad bude líp a tu úžasnou radost na snowboardu si ještě pořádně užiju...

hezký den,

i.

Lyžařka a Snouborďák

moje malá Anni umí lyžovat! jsou ji čtyři a umí lyžovat a dokoce i sama jezdí na vleku.

 Šikulka moje, zkrátka pochopila , že maminka té energie moc nemá, tak nezbývá, než být šikula a učit se rychle a sama. Sedla na kolo a jela, loni se sama naučila plavat a letos lyžuje...

 Díky Verči, která Anni od malinka občas hlídala a letos ji naučila lyžovat hurááá.... Verči moc ti děkuji...

 Rodiče na snowboardu to s učením lyžování nemají úplně easy, už jen to , že není reálné vozit dítě na vleku, ukázat pluh a vlastně vůbec nic... prostě to nejde...

Mezi Gabikem a Anni je 9 let. A tak na kopci jsou úžasná dvojka velký snouborďák a malá lyžařka, děti moje milované, mám vás ráda, tak moc, a ještě víc... nejvíc..

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Kameny od Severního moře

          dnes jsem si doma fotila pár kamenů a na fotkách jim to opravdu sluší, kameny jsou moje láska...

pokaždé když jsem v Dánsku sbírám kameny. Dánsko je celé lemované plážemi... Vlastně tohle mně do Dánska přivedlo. Nebo o tom až jindy.... nebo možná kousek teď.

Často jsem pracovně létala do Číny a vždy skandinávským SAS  z Kodaně. A pokaždé, když se letadlo vzneslo, tak jsem koukala dolů na tu nádheru, zkrátka ta malá zelená zemička celá lemovaná překrásnými plážičkami, zátokami nebo nekonečnými širokými plážemi, bílý písek nááádhera...

A tak ve mě vznikla touha poznat Dánsko lépe, znala jsem jen letiště v Kodani...

 Moje teta ve Švédsku žije v lese u jezera, kouzelné místo, překrásné, ale tak nějak jsem měla potřebu poznat i jinou část Skandinávie, zkrátka tu malou zemi , kterou jsem znala jen z okýnka v letadle...

Bylo mi divné, že ty pláže nejsou nikde v reklamách, že vlastně nikoho neznám, kdo by tam jezdil  na dovolenou, že všechny odradí  směr sever... A pořád nějak nechápu, proč na dovolenou zkrátka většina lidí míří na jih...  o tom jestě budu psát asi mnohokrát....

  

...tak zpátky ke kamenům.... Pláže lemují téměř celé Dánsko, ale mění svůj ráz. Někde zelené duny, jinde útesy,  jemný písek, někde hrubší a kameny, někde žádné, někde spousta a hlavně všude jiné a překrásné...

Kameny jsou geniální dekorace v interiéru, původní design,  bezkonkurenční tvůrce - příroda....

                            fotky - kameny u nás doma

 Ráda hledám nové místa a pláže,  všude čeká nějaké jiné překvapení, jiné škeble, mušle a kameny, jiná atmosféra......,

   A tak vždy odjíždím s hromadou šutrů všech velikostí a barev a pak na ně  koukám a jakobych na chvíli byla zpátky..... dýchala ten úžasný čerstvý vzduch,  cítila tu svobodu a nekonečný prostor....

 Žádné hotely, beach bary, hudba, přeplněné pláže... jen moře, písek, zelené duny nebo útesy, trekové sandály, batoh na zádech, foťák na krku a vítr ve vlasech.....  tohle mám ráda, tohle miluji... 

s láskou

i.