sobota 9. března 2019

Životní....




minimalismus...


vlastně jsem chtěla psát o kavárnách, moji celoživotní vášni. Stáhla jsem fotky z holandské kavárny  a najednou mám chuť podělit se s něčím, co mne poslední dobou velmi inspirovalo a nadchlo a tak trošku to i s kavárnami souvisí.

Životní minimalismus....

U nás ještě ne moc aktuální téma, ovšem vlna, která přichází a zcela jistě někdy dorazí i k nám... tedy v nějaké míře už samozřejmě dorazila...

O tomhle směru, filozofii... životním stylu jsem poprvé slyšela od kamarádky, která žije spoustu let v Dánsku, v Kodani.

Během našeho hovoru jsme řešily Skandinávii a co se tam děje nového a jaké nové kavárenské projekty vznikají apod.

A ona mi začala vyprávět, jak v centru Kodaně v místech, kde kdysi vznikaly luxusní drahé kavárny přichází mladí lidé s novými projekty inspirovaní životním minimalismem.

To znamená, že kavárna je zařízena starým nábytkem, jako třeba staré vděčné školní židle, repasované zařízení a vše posbíráno a sestaveno tak, aby to nepůsobilo jako vetešnictví, ale velmi citlivě designově navrženo, že z těch starých žďorbů, nebo spíš pokladů,  vznikají geniální interiéry s ohromnou atmosférou za minimální náklady.

Samozřejmě, že použití starých kousků v interiéru není nic nového, ovšem tohle je něco víc...  není to jen o zpestření interiéru nějakým starým vintage nábytkem,  je to životní směr, levnější, ekologičtější, pohodovější....

Je to něco co prý přichází tak nějak obecně od generace, která vyrostla uspěchaným rodičům, kteří pracovali s obrovským nasazením a práci věnovali věškerý svůj čas, aby dosáhli svých vysněných luxusních domů, bytů, aut apod.

Tahle generace se prý už tak moc hnát nechce... už tak moc netouží po velkých penězích, ale po prožitku... prožitku s přáteli, rodinou... prožitku v přírodě... a vůbec prožitku života jako takového...

Začal se vytrácet i čas na posezení v oblíbené kavárně v klidu s přáteli, což začal nahrazovat běh s kelímkem coffee to go do kanceláře, na jednání, do školy apod.

Po tomhle životním směru touží prý stále více mladých lidí , na úkor vydělaných peněz, ovšem za cenu tak nějak ztraceného života, prožitého ve stresu a shonu.

Takže třeba také, takto životně minimalisticky řeší svá bydlení. Mladé rodiny s dětma osídlují staré domy, kterým vdechují nové duše a nový život a realizují úchvatný design za pár peněz.

Tohle mne šíleně fascinuje po všech stránkách.

U nás stále ještě bohužel vedou novostavby absolutně přefinancované, zbytečně promrhané peníze a výsledkem je většinou jen nudný neosobní luxus.

Kuchyňská, koupelnová a design studia nabízí řešení za šílené a zbytečné finance...

Když si vzpomenu, kolik jsem zbytečně před x lety investovala do své kavárny, do baru, který bych dnes nechala sbouchat z několika prken a vůbec interiér bych dnes ztvárnila za pár korun.

Člověk se učí celý život, svým způsobem je mi líto, že tahle inspirace ke mě nepřišla dříve.

Když si vezmu zpětně svůj život, byla jsem tou,  s tím coffee to go věčně v ruce nebo v autě, která neustále běžela a hnala se za něčím a když přišla příležitost realizovat dům, toužila jsem po novém a nejlépe na palouku u lesa.

Což je průser dnešní doby, protože těch palouků zastavěných novými domy nebezpečně ubývá, příroda jde do háje a staré domy chátrají... a většinou nad klasickou socialistickou stavbou rodinného domu, tedy kostkou s šedohnědou fasádou a nulovým architektonickým zpracováním, většinou každý ohrne nos.

Přitom taková stavba je ohromná výzva, dá se jednoduše, už jen pomocí změny fasády a oken proměnit v něco zcela jiného... stejně tak všechny zdi nejsou nosné a interiéry mohou nabrat úplně jiný ráz vybouráním a dispoziční změnou.

Životní minimalismus je úžasná výzva po všech stránkách.... třeba i v oblékání... vše je to jen o kombinci a estetickém cítění... v tomto směru nám doba ohromně nahrává, protože dnes je možné nosit cokoliv, pokud to člověk nosit umí a správně kombinuje....

Takže dnes můžou holky nebo ženy, které nakoupí v sekáči, svým vzhledem ve finále převálcovat ty, které investují mraky peněz do luxusních kousků, které třeba neumí nosit ani kombinovat...

Nechtěla bych najednou odsuzovat všechny, kteří minimalisticky nežijí a touží po luxusu... já mám v tomhle směru taky spoustu rezerv.... jen jsem se chtěla podělit s touhle velmi zajímavou životní inspirací.










Dvě prkna místo parapetu a je z toho úžasný bar....















Také kavárenská síť jako je Chocolate Company v interiéru používá staré oprýskané školní židle...







ChoCo v Leidenu, tady jsme několikrát zachraňovaly únavu něčím sladkých a úžasnou kávou....










































































Tento obchůdek byl taková krása... a s životním minimalismem, take souvisí...  paní majitelka ohromná vášeň pro staré nebo second handové speciální kousky do interiéru... s ohromným citem nasbíráno kde co a každý kousek úchvatný.

Koupila jsem si u ní dvě velká prkna do kuchyně, ze starých francouzských pekáren...







U vchodu mně nadchnul tenhle stůl... úplně ho vidím jako dominantní avantgardní kousek nějakého zajímavého interiéru, v kuchyni, v jídelně nebo v kavárně.
Staré natěračské kozy, pocákané od barev a jako stolní deska bílé dveře s oprýskaným lakem....
Kdybych tenkrát měla větší auto, tak stůl se mnou cestuje k nám domů, měla bych ho jako pracovní stůl...













Ovšem když se dívám na ty fotky, ploché, nevýrazné :( měla bych oprášit můj drahý Nikon, protože už fotím jen mobilem a je to znát :(((


hezký den,


i.







7 komentářů:

  1. Moc ráda jsem si dnes přečetla vše, co je napsáno. Zaujalo mne to.
    Hezký sobotní podvečer!
    Hanka

    OdpovědětVymazat
  2. ....i moje vášeň.
    Díky za krásný příspěvek.
    Eva

    OdpovědětVymazat
  3. Pravda, pravda.
    Jenže on ten starý dům je hlavně o zručnosti, času a financích. Většinou na nutných věcech, které nejsou vidět.
    Ale ze starých prken, která ležela na půdě, máme terasu a jen za cenu hřebíků a laku. Je nádherná a jsem na její nedokonalost ohromně pyšná. Být to na firmu, tak nemá svoje kouzlo a navíc nám těžce provětrá peněženku.
    Hezký den.

    OdpovědětVymazat
  4. Taky mě mrzí, že jsem nežila minimalistickým stylem života už dříve, týká se všech oblastí, které si mnohdy člověk ani neuvědomuje. Kolik financí bych ušetřila např. na cestování a zážitky. Někdy mi připadá, že mladší generace preferuje zážitky, ale staví na jistotách, co vytvořili rodiče.
    Ráda čtu vaše příspěvky, přeji hezký den, Iva

    OdpovědětVymazat
  5. Co se týká budoucnosti, jsem optimista. Dorůstá generace, která se chce angažovat v politice, aby mohli něco změnit ve svém městě.A ta vlna minimalismu, bezobalu tlačí i na mou generaci . Pomalu ale jistě přecházím od třídění , ke snaze domů nenosit odpad. V sekáči nakupuju pro sebe i děti celý život. Jsou tam poklady !

    OdpovědětVymazat
  6. Zdravím a moc díky za vaše zážitky ..... na konci dubna jedeme s přáteli na pár dní do Holandska a moc díky za tip. Určitě se zajedeme podívat. Máme ještě vic než měsíc do odjezdu a já už se nemůžu dočkat na další vaše postřehy a doporučení. Jsem ráda, že jste po dlouhé době zase zpátky na blogu. Díííky za postřehy a zkušenosti Martina

    OdpovědětVymazat
  7. Krásný příspěvek.My doma už třídíme odpad spoustu let,věci co se dají opakovaně použít nevyhazujeme,nekupuji věci,které nepotřebuji.Na to si musí přijít každý sám.Moc ráda čtu vaše příspěvky,postřehy.Je fajn,že jste zpátky.Hezký den.Marťa.

    OdpovědětVymazat