Moje pláž...

... tak jsem ji začala říkat... protože pro mne je to ta nejpříjemnější pláž, kterou jsem v Holandsku zatím viděla...
Ta skutečně moje pláž a láska největší je ve Švédsku... tam se vracím v myšlenkách pro pohlazení když je mi fakt mizerně.
Vlastně vždy , když se necítím nejlíp vracím se do Švédska, bohužel poslední dobou jen v myšlenkách a vzpomínkách, toužebných představách...

Tahle pláž s beach clubem na kuřích nohách, je prostě kouzelná... taková svoboda všude už od příjezdu... neplacené parkoviště, vždy spoustu místa... je to menší pláž, vlastně takový konec zálivu navazuje na tu, o které jsem taky psala " u surfařů ", která je skutečně obrovská...
Vlastně celé tohle místo je něčím velmi příjemné, je tam i krásná vyhlídková věž, na pozorování tuleňů a ptáků...

Fotky jsou ze dne, kdy byl v Holandsku státní svátek, takže hodně lidí, jiné dny jsme pláž měli vpodstatě sami pro sebe...

Tenhle beach club a celá tato úchvatná dřevěná konstrukce je místo skutečné pohody. Ráno když je příliv, mořské vlny pod celou budovou, naráží do dřevěných kůlů a vytváří skutečnou zvukovou mořskou symfonii...

Teď když koukám na ty fotky, jsem zklamaná, že to až tak nevystihuje tu krásu interiéru ani pláže samotné...



A taky fotky nemám všechny... vzhledem k jejich záchraně z kleklého počítače, mám pocit , že každá druhá chybí :(

Počítáč mám nový, ale ještě v krabici zabalený...  to zas bude zvykání :(((

Myslela jsem, že koncem týdne vyrážím s Anni do Holandska, ale posouváme až na někdy...
Počítala jsem s tím , že byt je holobyt bez postelí, stolu apod... ovšem minulý týden Gabo zjistil, že taky bez omítky , malby a podlahy!

Kreativní holanďané na webu dané budovy uvádí, že tohle je záměr, aby dali každému prostor ke ztvárnění vlastního originálního interiéru.

A tak Gabo momentálně na dálku organizuje malíře, který nastoupí přes víkend, předá klíče podlahářům apod.

Interiér nechávám na Gabovi, je se svým stylem z jiné planety, mnohem víc konzervativní. Já miluju atypické, avantgardní interiéry, takže jsem na něj příliš ulítlá a musím se držet zpátky, což je velmi těžké, protože vidím prostor a hned tolik vizí co by se dalo vytvořit...

Jediné co mne nadchlo, že chce starý stůl, někde z blešáku... ten půjdeme asi hledat do Amsterdamu, tam je spustu možností...

Fotky tak nějak mix z různých míst, ale hlavně tedy kuří nohy :)

hezký den,

i.